6 C 7/2022-22 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 845 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 2. 1. 2021 žalovaný řídil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] v obci [obec], ul. [ulice], kde při parkování došlo ke střetu s vozidlem [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovanému byl [anonymizováno] příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 15 měsíců. Odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] byla ke dni 2. 1. 2021 pojištěna u právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]). Na opravu poškozeného vozidla bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 5 345 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021 k úhradě této částky. Žalovaný před zahájením řízení plnil na nárok žalobkyně částku 2 500 Kč. Požadovala přiznání nákladů řízení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle detailu o dopravní nehodě z 2. 1. 2021 žalovaný poškodil vozem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (vlastník vozu: [jméno] [příjmení]) v obci [obec], ul. [ulice], při parkování vůz [anonymizováno], [registrační značka] majitele [jméno] [příjmení]. Vozidlo [anonymizována dvě slova] bylo pojištěno u [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). Z písemnosti [anonymizováno] – rozpočet nákladů na opravu činil 5 345 Kč, které byly poškozenému [jméno] [příjmení] přiznány. Dle předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě částky 2 845 Kč. Dle poštovního archu je zřejmé, že se písemnost dostala do dispoziční sféry žalovaného. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb., o povinném ručení, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a to že žalovaný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, když s tímto vozidlem způsobil škodu, soud shledal žalobu dle výše uvedených zákonných nařízení za důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením uplynutím doby určené k zaplacení v předžalobní výzvě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 845 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.