6 C 75/2021-66 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V žalobě uvedla, že dne 1. 8. 2018 uzavřela se žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení, na jejímž základě se žalovaná jakožto podnikatel zavázala pro žalobkyni vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. K zániku smluvního vztahu došlo odstoupením od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 4. 7. 2019, smluvní vztah tedy trval od 1. 8. 2019 do 10. 7. 2019. Dle ustanovení Článku XIII odst. 6 smlouvy se zprostředkovatel zavazuje nevypovědět či jinak nezpůsobit ukončení smlouvy v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu. V případě naplnění uvedené podmínky je pak povinen uhradit smluvní pokutu až do výše 30 000 Kč. Jelikož došlo k zániku smluvního vztahu z důvodu na straně žalované, uplatnila vůči ní žalobkyně smluvní pokutu, k jejímuž uhrazení žalovanou vyzvala dopisem ze dne 13. 8. 2019. Žalovaná však přes upomínky ze strany žalobkyně dlužnou částku neuhradila. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí. Uvedla, že od žalobkyně opakovaně požadovala přesný mechanismus výpočtu požadované částky, který dosud neobdržela. Dle názoru žalované došlo na straně žalobkyně ke zmatečným výpočtům dlužné částky, a to především uvedením jiných hodnot požadované částky, kdy žalobkyně začala uvádět různé částky a modifikovat tak způsoby výpočtu, vždy s pouze velice nekonkrétním až abstraktním zdůvodněním. Žalovaná dále tvrdila, že ze strany žalobkyně jí nebylo umožněno svoji činnost řádně vykonávat. Žalovaná chtěla smluvní pokutu uhradit, nicméně poté zjistila, že nemohla autorizovat smlouvy, toto mohl činit pouze její nadřízený. Nemohlo tedy docházet k uzavírání smluv a plnění produkčních limitů. Žalovaná má tedy za to, že smluvní pokuta je v tomto směru neoprávněná. Ze smlouvy ze dne 1. 8. 2018 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správně, na jejímž základě se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonávat zprostředkovatelskou činnost. Dle článku XIII odst. 6 a 7 smlouvy se žalovaná zavázala v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu smlouvu nevypovědět či jinak nezpůsobit její ukončení s tím, že v případě porušení této povinnosti se zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši až 30 000 Kč. Dopisem ze dne 4. 7. 2019 žalobkyně od smlouvy odstoupila, a to pro porušení povinnosti spočívající v neplnění minimálního produkčního limitu. Dopisem ze dne 13. 8. 2019 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty v částce 25 000 Kč. Z osvědčení o zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů vyplynulo, že žalovaná byla do registru zapsána dne 24. 9. 2018. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který působil u žalobkyně v letech 2014 až 2017 na pozici provozního manažera, je zřejmé, že žalovaná na této pozici působila do konce jeho působení. Její prací bylo doporučovat klienty, uzavírat pojistné smlouvy a účastnit se příslušných vzdělávání. Za svědkovo působení tato kritéria plnila a někdy byl k tomu ještě bonus dle objemu odvedené práce. Žalovaná působila na pozici obchodníka tipaře, tedy osoby, která nemůže samostatně sjednávat smlouvy a musí tyto spolu podepisovat další osoba s licencí. Může to být kdokoliv s licencí, zpravidla nadřízený. Žalovaná do svědkova odchodu neměla licenci, snažila se dostat k testům, ale nesplnila certifikace ČNB. Za jeho působení žalovaná plnila produkční limity. Dle § 2445 odst. 1 o. z., smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zprostředkování ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení, na jejímž základě se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonávat zprostředkovatelskou činnost. Žalovaná však porušila své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, když pro nesplnění minimálního produkčního limitu byla smlouva žalobkyní vypověděna v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu, v důsledku čehož žalované vznikla sekundární povinnost uhradit smluvní pokutu až do výše 30 000 Kč. Co se týče argumentu žalované, že jí bylo ze strany žalobkyně fakticky znemožněno dané limity plnit, když sama nemohla autorizovat smlouvy, k tomuto soud uvádí, že z uzavřené smlouvy je zřejmé, že se v případě žalované jednalo o smlouvu zprostředkovatelskou, kdy jejím úkolem bylo uzavření předmětných smluv ve prospěch žalobkyně pouze zprostředkovat, nikoliv je osobně uzavírat. Tomu odpovídá i svědecká výpověď bývalého nadřízeného žalované, který rovněž uvedl, že autorizaci smlouvy mohl provést kdokoliv, kdo k tomu měl licenci, tedy nemuselo se jednat o jednoho konkrétního nadřízeného. Osvědčením o zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů pak bylo dále v řízení prokázáno, že žalovaná byla do registru zapsána dne 24. 9. 2018 jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, tedy měsíc a půl po uzavření smlouvy. K odstoupení žalobkyně od smlouvy pak došlo až v červenci roku 2019. Soud má tedy za to, že skutečnost, že by žalobkyně žalované znemožnila plnění požadovaných limitů, nebyla v řízení prokázána, respektive byla provedenými důkazy vyvrácena. Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, uložil jí tuto povinnost ve výroku I tohoto rozsudku soud. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením svého peněžitého závazku, náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. v zákonné výši. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. soud žalobkyni přiznal rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovit dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 872 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 200 Kč ve výši 4 032 Kč.