8 C 163/2022-24 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4.7.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 9 101 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka], přičemž toto vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 16.1.2021 do 28.4.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) a dále je žalovaný vlastníkem vozidla s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel rovněž nemělo uzavřeno povinné ručení, a to v období od 4. 6. 2021 do 24. 6. [číslo] [název žalobkyně] vyzvala dne 8. 10. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období vozidla [registrační značka] a dne 10.6.2021 k úhradě příspěvku nepojištěných za nepojištěné období vozidla [registrační značka]. Příspěvek nepojištěných sestával ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč za každou ze zaslaných výzev. 2. Ve věci byl dne 12.7.2022 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal včasný odpor. Uvedl v něm, že automobil Volkswagen Golf ([registrační značka]) prodal již 19.12.2020 třetí osobě. K odporu žalovaný přiložil kopii předmětné kupní smlouvy. Ve vztahu k vozidlu [registrační značka] žalovaný uvedl, že svoji chybu uznává a pokutu zaplatí v plné výši. Požádal o vyčíslení přesné částky a zaslání čísla účtu pro zaplacení. 3. Podáním ze dne 2.8.2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 6 995 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 695 Kč jdoucím od 25.8.2021 do zaplacení zpět s tím, že z předložené kupní smlouvy lze mít za prokázané, že žalovaný v předmětném období (od 16.1.2021 do 28.4.2021) nebyl vlastníkem uvedeného vozidla a tudíž po něm není možné zaplacení příspěvku nepojištění požadovat. Ohledně zbývající části svého nároku navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání, když žalovaný v tomto rozsahu nárok uplatněný žalobou výslovně uznal. Žalobkyně rovněž požadovala, aby jí byly přiznány v plné výši požadované náklady řízení, protože převod vlastnického práva ohledně vozidla [registrační značka] doložil žalovaný až po podání žaloby, a to přesto, že byl v rámci mimosoudní správy pohledávky opakovaně žalobkyní vyzýván k zaplacení příspěvku nepojištěných, resp. k prokázání tvrzení, že žalobkyně nárok na zaplacení tohoto příspěvku nemá. Protože však byl žalovaný po celou dobu mimosoudního procesu zcela pasivní, neměla žalobkyně jinou možnost, než pokračovat v procesu vymáhání pohledávky dále, když neměla možnost zjistit změnu v osobě vlastníka předmětného vozidla za situace, kdy vozidlo nebylo pojištěno a žalovaný byl v registru vozidel stále veden jako jeho majitel. Částečné zpětvzetí žaloby za takové situace proto není možné přičítat k tíži žalobkyně. 4. Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 5. Dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 6. V souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. soud řízení co do částky 6 995 Kč s příslušenstvím zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále pak posuzoval oprávněnost nároku žalobkyně ve vztahu k vozidlu [registrační značka]. Soud nerozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a o.s.ř. dle návrhu žalobkyně, když vyjádření žalovaného není natolik určité („ uznávám svoji chybu a zaplatím pokutu v plné výši….prosím o vyčíslení přesné částky…“), aby z něj bylo možné dovodit, v jakém rozsahu žalovaný svůj dluh uznává, když jeho výše mu, jak z jeho vyjádření plyne, ani není známa. 7. Z informace žalobkyně o údajích zapsaných v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka]. Z výzvy ze dne 8. 10. 2021 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Zároveň stanovila lhůtu splatnosti. Denní sazba ve výši 86 Kč byla stanovena podle typu vozidla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním požadovala žalobkyně ve výši 300 Kč, tedy v souladu s ustanovením §2a vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za předžalobní upomínkou, která byla žalovanému řádně doručena. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni ve vztahu k vozidlu [registrační značka] podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu v této části jako důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 101 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při posuzování práva žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení se soud ztotožnil s argumentací žalobkyně uvedenou shora, na kterou proto zcela odkazuje.