8 C 215/2021-24 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 25.10.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s tím, že dne 25. 8. 2021 se žalovaný při jízdě na lince [číslo] Pražské integrované dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Jízdné namístě uhradil, nicméně naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kterou ovšem žalovaný nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se dne 25. 8. 2021 přepravoval tramvajovou linkou 20 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem hl. m. [obec], tedy žalobkyní, přičemž se na výzvu přepravního kontrolora neprokázal platnou jízdenkou, a následně nezaplatil přirážku k jízdnému. Výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč byla soudu prokázána Tarifem Pražské integrované dopravy (čl. XIII, bod 7). Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně nezaplatil požadovanou přirážku k jízdnému, jejíž výše je v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením, je nárok žalobkyně důvodný. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.