8 C 42/2022-18 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 22.2.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 19 565 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 6. 2019 do 27. 3. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 22. 4. 2020 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši 65 Kč, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč. Protože žalovaný ani přes výzvu a následné upomínky na svůj dluh ničeho neuhradil, nezbylo žalobkyni než se svého práva domáhat podanou žalobou. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 24.2.2022 platební rozkaz č. j. EPR 42132/2022, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí s jednorázovou platbou a požádal o splátkový kalendář po 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s plněním ve splátkách souhlasila s tím, že minimální výše měsíční splátky bude činit 2 200 Kč. K tomuto návrhu se žalovaný již nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z informace žalobkyně o údajích zapsaných v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka]. Z výzvy ze dne 22. 4. 2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo v období od 1.6.2019 do 27.3.2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Zároveň stanovila lhůtu splatnosti. Z tvrzení žalobkyně v žalobě bylo zjištěno, že žalovaný na tento svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Bylo na žalovaném, aby v řízení případně prokázal, že uvedený dluh vůbec nevznikl, případně, že jej již, byť částečně, uhradil, ale nestalo se tak. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví [stát. instituce] vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 6. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem vozidla, které nemělo v období od 1.6.2019 do 27.3.2020 uzavřeno tzv. povinné ručení, shledal soud žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, jejíž výše vychází z denní sazby ve výši 65 Kč, která byla stanovena podle typu vozidla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. a zároveň jsou v ní obsaženy náklady spojené s mimosoudním uplatněním požadovala žalobkyně ve výši 300 Kč, tedy v souladu s ustanovením §2a vyhlášky ministerstva Financí číslo 205/1999 Sb., tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 565 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Veškeré povinnosti vyplývající z tohoto rozsudku umožnil soud žalovanému uhradit dle § 160 odst. 1, část věty za středníkem, o.s.ř. ve splátkách, jejichž celková výše činí 2 200 Kč měsíčně, když právě takovou výši označila žalobkyně jako minimální a žalovaný proti ní ničeho nenamítal.