11 C 212/2022-33 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 875 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 4. 12. 2020 do 27. 1. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 3. 12. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši 65 Kč, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 4. Žalobkyně své tvrzení, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla, neprokázala. Ze zprávy Městského úřadu v Rokycanech, Odboru dopravy, soud totiž zjistil, že v registru vozidel je jako vlastnice vedena v předmětném období [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice předložila čestné prohlášení této osoby, že předmětné vozidlo prodala, nicméně neuvedla komu. Dále žalobkyně předložila výpis pojištění předmětného vozidla od 4. 5. 2020 do 13. 8. 2020, z něhož plyne, že vozidlo bylo v tomto období pojištěné právě žalovaným. Z toho však nelze usuzovat, že v tomto období (a tím spíše ne v období pozdějším) byl vlastníkem právě žalovaný, neboť pojistník a vlastník (či provozovatel) vozidla mohou být odlišné osoby. Jiný důkaz přes poučení soudu žalobkyně nepředložila, proto soudu nezbylo, než žalobu v celém svém rozsahu zamítnout, když nebyla prokázána pasivní legitimace žalovaného. Pokud žalobkyně argumentuje rozhodnutími zdejšího soudu ve věcech sp. zn. 8 C 109/2022 a 5 C 209/2020, pak zdejší soud nemohl rozhodnout obdobně, když z odůvodnění těchto rozhodnutí vyplývá, že tamní soudy vycházely z„ informací“, resp.„ výpisu z databáze žalovaného“, jehož správnost a pravdivost však nebyla prokázána. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšný byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.