13 C 125/2023-14 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná poptala a následně užívala jak telekomunikační služby žalobkyně, tak i specifické zařízení, které žalované umožnilo čerpání telekomunikačních služeb. V době poskytnutí služeb, tj. v zúčtovacím období od 16. 4. 2020 do 15. 9. 2020, byla žalovaná účastníkem telekomunikačních služeb poskytovaných žalobkyní, a to na základě smluv o poskytování služeb ze dne 15. 11. 2019 a ze dne 29. 11. 2019. Nedílnou součástí smluv byl Ceník i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Účastnice sjednaly, že za služby a zařízení bude žalovaná řádně platit, a to na základě daňových dokladů (faktur) vystavených žalobkyní. Žalovaná však žalobkyni nehradila řádně a včas vyúčtování za poskytnuté služby a dodaná zařízení, v důsledku čehož žalobkyně žalované poskytované služby zrušila a zbývající dlužné splátky jí doúčtovala fakturou [číslo] za období od 16. 8. 2020 do 15. 9. 2020 obsahující doúčtování kupní ceny za dodaná zařízení v částce 14 364 Kč, z čehož žalovaná nadále dluží žalobkyni částku ve výši 9 643 Kč. Žalovaná dále dluží žalobkyni částku ve výši 456 Kč jakožto nedoplatek faktury [číslo] za období od 16. 4. 2020 do 15. 5. 2020, dále částku ve výši 456 Kč jakožto nedoplatek faktury [číslo] za období od 16. 5. 2020 do 15. 6. 2020, částku ve výši 456 Kč představující nedoplatek faktury [číslo] za období od 16. 6. 2020 do 15. 7. 2020 a rovněž částku ve výši 388 Kč představující nedoplatek faktury [číslo] za období od 16. 7. 2020 do 15. 8. 2020 Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 11 399 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, byla jí dne 10. 8. 2020 zaslána upomínka a výpověď služeb. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu k úhradě nikterak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastnice řízení souhlasily, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne 15. 11. 2019 a ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že účastnice uzavřely tyto smlouvy, na základě kterých poskytovala žalobkyně žalované telekomunikační služby a dodávala jí specifická zařízení umožňující čerpání telekomunikačních služeb. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu poskytnutých plnění za zúčtovací období od 16. 4. 2020 do 15. 5. 2020 se splatností ke dni 8. 6. 2020. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu poskytnutých plnění za zúčtovací období od 16. 5. 2020 do 15. 6. 2020 se splatností ke dni 8. 7. 2020. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu poskytnutých plnění za zúčtovací období od 16. 6. 2020 do 15. 7. 2020 se splatností ke dni 7. 8. 2020. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu poskytnutých plnění za zúčtovací období od 16. 7. 2020 do 15. 8. 2020 se splatností ke dni 7. 9. 2020. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované doúčtování kupní ceny zařízení za období od 16. 8. 2020 do 15. 9. 2020 se splatností ke dni 8. 10. 2020. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, proto jí bylo dne 10. 8. 2020 zasláno zrušení poskytování služeb (důkaz: zrušení poskytování služeb ze dne 10. 8. 2020). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 11 399 Kč (důkaz: pokus o smír ze dne 26. 10. 2020). 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Jelikož bylo zjištěno, že mezi účastnicemi byly uzavřeny kupní smlouvy, na základě kterých se žalobkyně zavázala odevzdat žalované sjednané věci – koncová zařízení a umožnit jí nabytí vlastnického práva k nim a žalovaná se zavázala věci převzít a zaplatit žalobkyni sjednanou kupní cenu, a zároveň bylo zjištěno, že žalovaná tento svůj závazek řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila celou kupní cenu koncových zařízení, v důsledku čehož jí vznikl dluh v souhrnné výši 11 399 Kč, soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni též příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši jdoucích ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 9. 10. 2020, až do zaplacení. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l o.s.ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z paušální náhrady výdajů stanovené dle ust. § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.).