4 C 88/2021-140 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali uložení povinnosti žalovaným spočívající ve vyklizení nemovitosti – pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobců tím, že odstraní betonové navýšení na kamenité zídce zhotovené na pozemku žalobců a odstraní část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující do nádvorního domu žalobců na pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. [obec] a odstraní část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující nad pozemek parc. č. st. 20 (jeho část) v uličce s tím, že uvedou nemovitost žalobců – pozemek parc. č. st. 20 a nádvorní domek do původního stavu, a to vše do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Žalobci v žalobě uvedli, že žalovaní zhotovili neoprávněnou stavbu hospodářského stavení s přístřeškem na auto. O věci bylo následně zahájeno řízení o odstranění stavby u Městského úřadu Rokycany, Odborem stavebním. Žalovaní podali žádost o dodatečné povolení stavby, proti čemuž žalobci vznesli námitky, neboť neoprávněná stavba hospodářského stavení s přístřeškem na auto zasahuje do jejich vlastnického práva tím, že je zčásti vystavěna na pozemku žalobců parc. č. st. 20 v k. ú. [obec]. Zásah do vlastnických práv žalobci spatřují v zásahu stavbou hospodářského stavení do pozemku žalobců tak, že střecha tohoto stavení přímo doléhá na budovu na pozemku žalobců, tzv. nádvorní domek. Žalovaní ve střeše tohoto nádvorního domku žalobců uřezali laťování a vytloukli díry v taškách. Následně došlo ze strany žalovaných k neoprávněnému vystavění zídky z kamenů žalobců, které následně zalili betonem, tato zídka je opět postavena na pozemku žalobců. V průběhu řízení pak žalobci upřesnili, v jakém rozsahu se domáhají odstranění neoprávněné stavby. 2. Žalovaní se bránili tvrzením, že hranice mezi pozemky je zcela zřejmá. K jejímu stanovení došlo již v průběhu řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 363/2012 a na hranici odkazuje konkrétně rozhodnutí Katastrální úřadu proaq [příjmení] kraj č. j. OR-85/2014-4085 a rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu [obec] ze dne 8. 9. 2014, č. j. ZKI PL-O [číslo] 2014. 3. K návrhu žalobců Okresní soud v Rokycanech usnesením ze dne 26. 7. 2021, č. j. 4 C 44/2021-32 vydal předběžné opatření, kterým uložil žalovaným povinnost se do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 4 C 88/2021 zdržet zásahů do výkonu vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. [obec] tím, že odstraní dřevěnou překážku – vrátka zamezující vstup žalobcům od západní strany do uličky nacházející se mezi pozemky parc. č. st. 20 a parc. č. st. 19 v k. ú. [obec]. Na základě odvolání žalovaných došlo k potvrzení napadeného usnesení, resp. výroku I., usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 Co 203/2021-47. 4. Následně soud připustil na základě návrhu žalobců změnu žaloby tak, že žalovaní jsou povinni z pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobců odstranit betonové navýšení na kamenité zídce zhotovené na pozemku žalobců a odstranit část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující do nádvorního domu žalobců na pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. [obec] a odstranit část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující nad pozemek parc. č. st. 20 (jeho část) v uličce s tím, že uvedou nemovitou věc žalobců – pozemek prac. č. st. 20 a nádvorní domek do původního stavu, a to vše do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Ve věci proběhla šetření na místě samém, kterému byli přítomni pracovníci geodetické kanceláře zaměřující a vytyčující hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Po vytyčení a vyznačení hranice pracovníci dále v terénu ukázali jednotlivé zaměřené body, když první je u rohu domu [adresa], dále byly body vyznačeny na kraji předmětné uličky, na kamenné zídce, na kuně oplocení a poslední bod je roh stodoly na pozemku žalobců. Po změření rozhodného bodu na kraji předmětné uličky bylo soudem zjištěno, že je od zdi hospodářského stavení na pozemku žalovaných 14 cm a od zdi nádvorního domku na pozemku žalobců 58 cm. Dále bylo zjištěno, že část střechy hospodářského stavení na pozemku žalovaných zasahuje do pozemku žalobců. 5. Z vytyčovacího náčrtu geodetické společnosti (č. l. 118 spisu) je patrné vyznačení třech bodů – souřadnic a jejich spojením následně průběh sporné hranice mezi pozemky, která téměř v celé délce kopíruje přímku mezi body [číslo] (roh budovy) a [číslo] (roh budovy). 6. Z plánku betonového navýšení vytvořeného v rámci druhého místního šetření je zjevné, že v části od vyznačeného vytyčovacího bodu u dřevěného plotu žalovaných je v délce při hranici plotu ve vzdálenosti 33 cm betonové navýšení na pozemku žalobců v šíři 53 cm, směrem k zadní části dřevěného plotu se postupně zužuje přes 35 cm až do vytracena. Celková délka dřevěného plotu žalovaných činí 315 cm. Průběh betonového navýšení je zdokumentován i fotografiemi pořízenými na místě samém (č. l. 129-131 spisu). 7. Z připojeného spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. 6 C 263/2014 vyplývá, že žalobci se domáhali zjednání nápravy již žalobou na určení průběhu vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. st. 19 a prac. č. st. 20 v k. ú. [obec]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 15. 1. 2019, č. j. 6 C 263/2014-567 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2019, č. j. 18 Co 143/2019-658 tak, že návrh žalobců na stanovení hranice mezi citovanými pozemky se zamítá. Z odůvodnění odvolacího soudu se podává, že z provedených znaleckých posudků je nutno učinit závěr, že hranici mezi pozemky lze objektivně za pomoci znalce určit, tedy zjistit, kudy vede. Tomuto závěru ostatně nasvědčují i rozhodnutí správních orgánů, které nevyhověly nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy v údajích v katastru nemovitostí týkajících se zákresu společné hranice mezi pozemky. Za této situace žaloba podle § 1028 občanského zákoníku na stanovení nové hranice podle poslední pokojné držby, respektive podle slušného uvážení, není na místě. 8. Vzhledem k tomu, že stavební úpravy proběhly před rokem 2014, když ze žádosti o dodatečné povolení stavby vyplývá, že to bylo před 12. 9. 2012, je třeba projednávanou věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku. 9. Podle § 3028 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Podle § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. 11. Podle § 126 odst. 1, věta prvá před středníkem zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, s účinností do 31. 12. 2012, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. 12. Ve věci bylo prvotně nutné zkoumat průběh hranice mezi pozemky parc. č. st. 19 a parc. č. st. 20 v k. ú. [obec], aby následně mohl být vysloven závěr, zda se jedná skutečně o stavbu neoprávněnou. V tomto soud vycházel z vytyčovacího náčrtu geodetické společnosti, který byl zhotoven na základě zaměření a vyznačení vytyčovacích bodů v rámci šetření na místě samém za účasti obou stran sporu. Z tohoto důkazu vyplývá jednoznačný závěr, že část přesahu střechy budovy označené jako hospodářské stavení a část betonového navýšení se skutečně nachází na pozemku prac. č. st. 20 v k. ú. [obec], tedy na pozemku žalobců. Za daných okolností soud tedy přijal skutkový závěr, že betonové navýšení na kamenité zídce a část budovy označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto je stavbou neoprávněnou. Soud tak nemůže souhlasit s tvrzením žalovaných, že stavba hospodářského stavení a přístřešku na auto a stejně tak zhotovené betonové navýšení je zcela na pozemku žalovaných, neboť je to v rozporu s provedenými důkazy. 13. Při volbě způsobů vypořádání je třeba vycházet z pořadí, v jakém zákon vypočítává jednotlivé způsoby vypořádání neoprávněné stavby, a z principů, na nichž je založeno občanské právo, které poskytuje ochranu tomu, do jehož práv bylo bez právního důvodu zasaženo, proti tomu