5 C 134/2023-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu neoprávněného odběru plynu. Smlouva o sdružených dodávkách plynu mezi účastníky totiž zanikla ke dni 3. 2. 2022 z důvodu neplacení odebraného plynu žalovanou, když nejdříve byla dodávka plynu přerušena dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky 349/2015 Sb. a byl neúspěšně proveden pokus o demontáž měřícího zařízení. Množství odebraného plynu bylo stanoveno jako rozdíl mezi konečným naměřeným stavem (3. 2. 2022) a stavem ke dni ukončení dodávky plynu a zániku smlouvy, vypočteného kvůli nepřístupnosti měřidla automatickým propočtem v souladu s § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. Cena takto zjištěného množství odebraného plynu byla vyúčtována fakturou ze dne 22. 6. 2022 [číslo] znějící na částku 2 960,52 Kč a splatnou dne 13. 7. 2017. Žalovaná však ničeho neuhradila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Výše odebraného plynu žalovanou vyplývá z protokolu o demontáži měřícího zařízení ze dne 2. 3. 2022 a z výzvy o umožnění odběru měřícího zařízení. Cena plynu byla stanovena dle platného ceníku žalobkyně a vyúčtována výše uvedenou fakturou. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném od 1.1.2016, je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Podle § 74 odst. 7 tohoto zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu upravuje od 1.1.2016 postup dle § 119 odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Výše způsobené škody byla určena postupem dle § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů. Z provedených důkazů je má soud za prokázané, že žalovaná v rozporu se zákonem neoprávněně odebírala bez platné smlouvy plyn, je proto ve smyslu ustanovení § 2913 o.z. povinna žalobci způsobenou škodu vypočtenou podle stavu měřidel uhradit. Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobce o tom, že ve výše uvedeném období neoprávněně odebírala plyn a nezaplatila způsobenou škodu ve výši žalované částky, soud žalobě vyhověl. Protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku v termínu určeném fakturou, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 828 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci 5 C 157/2018, 5 C 110/2020) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 674,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.