5 C 359/2022-44 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 740 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s [registrační značka] a [příjmení]: TSMMAA44S00297172, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 27. 4. 2019 do 13. 6. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 6. 11. 2019 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši 30 Kč, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč. Na zaslané vyjádření žalovaného, žalobkyně reagovala tak, že vozidlo je dostatečně identifikováno prostřednictvím [příjmení]. Žalovaný písemně návrh neuznal s tím, že vozidlo [registrační značka] nikdy nevlastnil. Na výzvu soudu zaslanou spolu s důkazy nereagoval a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač předvolání osobně převzal. Soud si vyžádal pojistnou smlouvu [číslo] ze dne 10. 9. 2018, kterou uzavřel žalovaný s ČSOB, ze které se podává, že zmíněné vozidlo bylo sice pojištěné pod [registrační značka], vozidlo je však jednoznačně identifikováno [příjmení]: TSMMAA44S00297172, sjednáno bylo pojistné za povinné ručení ve výši 1 393 Kč čtvrtletně. [právnická osoba] potvrdila, že poté vozidlo stejného [příjmení], a to [příjmení] [příjmení], [registrační značka] bylo pojištěno smlouvou [číslo] tato smlouva zanikla ke dni 26. 4. 2019 z důvodu naplacení pojistného. Tato pojišťovna zaslala smlouvu o zániku této smlouvy ze dne 30. 4. 2019, kterou oznamovala žalovanému zánik této pojistné smlouvy z důvodu nezaplacení. Předtím bylo vozidlo ze strany žalovaného pojištěno u [obec] podnikatelské pojišťovny smlouvou ze dne 14. 6. 2019, [číslo] se sjednaným pojistným 2 495 Kč ročně, tato smlouva zanikla z důvodu nehrazení pojistného. Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Z informace žalobkyně o údajích zapsaných v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný nejméně v žalovaném období byl vlastníkem vozidla s [registrační značka]. Z výzvy ze dne 6. 11. 2019 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Zároveň stanovila lhůtu splatnosti. Denní sazba ve výši 30 Kč byla stanovena podle typu vozidla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním požadovala žalobkyně ve výši 300 Kč, tedy v souladu s ustanovením §2a vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, která byla žalovanému řádně doručena. Výše uvedenými důkazy bylo prokázáno, že vozidlo [VIN kód] – [příjmení] [příjmení] v žalovaném období vlastnil a provozoval žalovaný. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že měl v tuto dobu uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 740 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.