6 C 408/2022-31 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 7 959,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do citovaného odběrného místa, když původní dodavatel elektrické energie ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení poplatku za doručenou upomínku ve výši 240 Kč. Ustanovený opatrovník žalované se k věci vyjádřil tak, že žalobu co do důvodu a výše neuznává s dodatkem, že ale nemá stanovisko žalované. Žalobkyně nedoložila, zda žalovaná s původním dodavatelem elektrické energie jakoukoliv smlouvu o dodávkách elektrické energie uzavřela, a pakliže ano, zda byla tato smlouva v době, kdy původní dodavatel elektrické energie ztratil možnost s elektřinou obchodovat, stále platná a účinná. Stejně tak není ani doloženo, že uživatelkou odběrného místa EAN OPM: [číslo] byl v dané době právě žalovaná. Žalobkyně v řízení stejně tak neprokázala, že ze strany operátora trhu došlo k oznámení podle § 12c dost. 1 zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů a tedy, že žalobkyni vznikly povinnosti dodavatele poslední instance. Žalobkyně ani nesplnila svoji zákonnou povinnost a žalované neoznámila zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky, Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, opatrovník žalované taktéž souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], vedeného pod EAN OPM: [číslo] současně jí zajistila distribuční a související služby při sazbě distribuce D02D a hodnotě hlavního jističe 1xA20. Za období od 14. 10. 2021 do 31. 3. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 25. 4. 2022 za sdružené služby dodávky elektřiny cenu za dodanou elektřinu ve výši 7 719,62 Kč, faktura byla vystavena se splatností dne 9. 5. 2022, faktura byla vystavena za dodávku 605 MWh elektřiny. Jednotková cena elektřiny v uvedeném období vyplývala z ceníku žalobkyně platného v době a místě odběru. Výpočet jednotlivých plateb za související služby v energetice vyplývají rovněž z přílohy k faktuře za elektřinu. Upomínkou ze dne 18. 1. 2022, [číslo] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě nedoplatku za poskytnutou elektrickou energii a zároveň k poplatku za vystavenou a zaslanou upomínku ve výši 240 Kč. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona dodává dodavatel poslední instance elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa a předávacích míst dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Podle § 12a odst. 8 energetického zákona okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi. Podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Závazek mezi žalobkyní a žalovaným vznikl ex lege ve smyslu § 12a odst. 2 energetického zákona, žalobkyně tak byla povinna coby dodavatel poslední instance zajistit žalované coby zákazníkovi dodávku elektřiny. Žalovaná byla povinna za dodávku elektřiny zaplatit cenu odpovídající množství dodávek elektrické energie a další platby spojené s dodávkou elektřiny. V daném případě žalobkyně dodávala při naplnění podmínek a postupem podle § 12a energetického zákona žalované ve výše uvedeném období na adresu odběrného místa, elektřinu, čímž splnila svou zákonnou povinnost plynoucí ze závazku ex lege. Za dodávku elektřiny následně vystavila řádně fakturu za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice do citovaného odběrného místa. Žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně cenu za dodávku elektrické energie uhradit. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 959,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.