6 C 93/2023-97 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala vyklizení bytu nacházejícího se ve 2. podlaží domu na adrese [adresa] a vydání bezdůvodného obohacení vzniklého bezesmluvním užíváním předmětného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 24. 8. 2015 přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni 31. 5. 2022. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 9. 5. 2022 a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni, což však v tam určené lhůtě ani lhůtách náhradních neučinil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 24. 8. 2015 uzavřené účastníky tohoto řízení se podává, že žalobkyně pronajala žalovanému výše uvedený byt na dobu určitou. Jak vyplývá z uzavřených dodatků k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 28. 1. 2016, [číslo] ze dne 28. 7. 2016, [číslo] ze dne 28. 6. 2017, [číslo] ze dne 14. 8. 2018, [číslo] ze dne 20. 8. 2019, [číslo] ze dne 13. 11. 2019, [číslo] ze dne 14. 5. 2020 docházelo jejich podpisy mimo jiné k prodlužování trvání nájemní smlouvy, a to vždy ke konkrétnímu datu. Posledním dodatkem [číslo] ze dne 28. 4. 2021 došlo k prodloužení nájemní smlouvy do dne 31. 5. 2022, dále byl změněn evidenční list, kterým byla v tomto případě a i v předchozích dodatcích změněna výše nájemného a změny doznal i bod [číslo], kterým si pronajímatelka zajistila možnost vstupu do bytu v nezbytně nutném rozsahu za účelem zjištění jeho stavu. Dopisem ze dne 9. 5. 2022 oznámila žalobkyně žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončí tedy ke dni 31. 5. 2022, zároveň byl žalovaný vyzván, aby k uvedenému datu byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Zápisy o předání a převzetí předmětu nájmu ze dnů 31. 5. 2022, 30. 6. 2022, 18. 8. 2022, 30. 9. 2022, 31. 10. 2022 a 30. 11. 2022 žalobkyně doložila, že k předání bytu opakovaně nedošlo, neboť byt nebyl k předání řádně připraven, tj. nebyl vyklizen. Žalobkyně prokázala i bezesmluvní užívání bytu žalovaným v období od 1. 6. 2022 nejméně do května 2023, kdy žalovanému vystavil za toto faktury spočívající ve výši částky měsíčního nájmu sjednaného evidenčním listem k nájemní smlouvě. 5. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. 6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Účastníci tedy dne 24. 8. 2015 uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt, a to na dobu určitou, přičemž tato doba po opakovaném prodloužení uplynula. Nájemní smlouva tak zanikla ke dni 31. 5. 2022. Žalovanému tedy odpadl právní důvod užívání bytu, dalším setrváváním v předmětném bytě tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a proto žalobkyně má právo na ochranu podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Dále žalovaný tím, že se v bytě od 1. 6. 2022 nadále zdržuje bez právního důvodu, vzniká žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného, což bylo mezi účastníky smluvně ujednáno (čl. 2 [číslo] nájemní smlouvy). Žalovaný v řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Z uvedeného důvodu soud žalobě v obou nárocích vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 256 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 656 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.