8 C 264/2022-10 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 13 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 11. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě se zavázala žalované poskytovat služby televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to do dne 30. 6. 2021, kdy byla smlouva ukončena. K poskytování této služby byla žalované poskytnuta technická zařízení, a to 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo BI103696H5001137 a sériové číslo BI103696H50013115 a dále 2x přístupová karta sériové [číslo]. Žalovaná uvedená technická zařízení po ukončení smlouvy nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého ze Set-top boxů a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty, celkem tedy ve výši 13 000 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem ze dne 5. 9. 2022, v níž jí byla stanovena lhůta k plnění do 16. 9. 2022. Žalobkyně proto požadovala vedle dlužné částky zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 17. 9. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy [číslo] ze dne 13. 11. 2020 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě pro účely poskytování služby televizního vysílání žalovaná převzala 2x Set-top box (sériové číslo BI103696H50010137 a BI103696H50013115) spolu se dvěma přístupovými kartami (sériové [číslo]). Strany si ve smlouvě dohodly smluvní pokutu pro případ nevrácení zapůjčeného zařízení ve výši 5 000 Kč a pro případ nevrácení karty ve výši 1 500 Kč. Dopisem ze dne 5. 9. 2022, který byl žalované zaslán téhož dne, byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč, a to nejpozději do dne 16. 9. 2022. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona [číslo] o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. V posuzovaném případě účastníci platně uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na jejímž základě žalovaná převzala výše uvedená koncová zařízení. Pro případ nevrácení uvedených zařízeno po ukončení smlouvy byla mezi účastníky platně sjednána smluvní pokuta. Žalobkyni pak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou žalované vyúčtovala z důvodu neplnění jejích smluvních povinností. Žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila, ani neprokázala, že by dlužné částky žalobkyni již uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to od 17. 9. 2022, tedy ode dne následujícím po splatnosti dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.