8 C 63/2023-16 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni televizní poplatek v částce 4 455 Kč s příslušenstvím, neboť se žalovaný jako držitel televizního přístroje přihlásil do evidence poplatníků. Žalovaný však nesplnil svoje povinnosti, když televizní poplatky nezaplatil za období březen 2020 až listopad 2022, a to ani po výzvě zaslané žalobkyní. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků má soud za prokázané, že žalovaný se jako poplatník přihlásil od června 2014. Z dopisu ze dne 28. 11. 2022 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužných televizních poplatků za výše uvedené období, upomínka byla zaslána na adresu [obec a číslo], tedy adresu, kterou žalovaný uvedl při přihlášení do evidence poplatníků televizních poplatků. Z tvrzení žalobkyně a výpisu plateb ze dne 22. 2. 2023 má soud za prokázané, že nebyl zaplacen poplatek za výše uvedené období. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., zákon o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 zákona je měsíční výše poplatku od 1.1.2008 135 Kč. Podle ustanovení § 10 zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. V posuzovaném případě byl žalovaný ve sledovaném období přihlášen v evidenci poplatníků, proto soud vychází ze skutečnosti, že je držitelem televizního přijímače a jako takový má povinnost platit televizní poplatky ve výši dle zákona, a to ve výši 135 Kč měsíčně. Nezaplatil-li tyto poplatky ani přes dodatečnou výzvu České televize, shledal soud žalobu žalobkyně po právu a to včetně úroků z prodlení stanovených podle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky jsou pro zjednodušení zkapitalizované ke dni podání žaloby, tedy k datu 15. 3. 2023, za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožaduje. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 455 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.