13 C 186/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř.2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši , částka, , a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , bankovním převodem na účet žalované. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Žalobkyně tak požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, která byla žalované odeslána dne , datum, . Žalovaná ani poté neuhradila žalobkyni ničeho.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, předmětné věci žalobkyně nedoložila smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, nicméně z výpisu z bankovního účtu bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši , částka, , kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, na kterou pohledávka právního předchůdce žalobkyně na vrácení této částky přešla, nevrátila.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod poskytnutí předmětné částky žalované, došlo tím k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se tedy na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila o , částka, . Jelikož pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.10. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od , datum, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).