13 C 229/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř.2. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku včetně příslušenství specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, provedl odstranění motorového vozidla reg. zn. , SPZ, , jehož provozovatelem je žalovaný, z , adresa, . Vozidlo bylo odstraněno dle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu údržby (blokové čištění). Vozidlo bylo odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění a po ukončení vráceno zpět firmou , právnická osoba, na náklad žalovaného jakožto provozovatele vozidla. Tento náklad činí , částka, na základě Mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a jmenovanou společností. Žalobce fakturovanou částku za odtah předmětného vozidla uhradil dne , datum, a následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky písemnou výzvou ze dne , datum, s uvedením lhůty splatnosti pohledávky do , datum, . Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Z úředního záznamu Městské policie , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce provedl odstranění vozidla žalovaného reg. zn. , SPZ, z , adresa, z důvodu údržby (blokového čištění). Z faktury – daňového dokladu č. , tel. číslo, včetně přílohy této faktury bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobci k úhradě částku ve výši , částka, vč. DPH za odtah předmětného vozidla žalovaného, přičemž žalobce tyto náklady uhradil (zjištěno z výpisu z bankovního účtu žalobce). Z výzvy ze dne , datum, včetně doručenky soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky ve lhůtě do , datum, .6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni , datum, .7. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.8. Podle § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.9. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni , datum, , provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.10. Jelikož bylo zjištěno, že žalobce zajistil odstranění vozidla žalovaného z pozemní komunikace v souladu s 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., je podle § 19b odst. 2 citovaného zákona oprávněn požadovat úhradu nákladů na odstranění a vrácení silničního vozidla po jeho provozovateli (žalovaném). Žalobce takto vynaložil na odstranění předmětného vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, z pozemní komunikace a jeho vrácení zpět částku ve výši , částka, . Žalovaný žalobci tuto částku neuhradil, přestože jej žalobce k úhradě dlužné částky vyzýval. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucích ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. ode dne , datum, . Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a z paušální náhrady výdajů stanovené dle ust. § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce , částka, za každý ze dvou úkonů (návrh ve věci samé, předžalobní výzva). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla rovněž určena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř.