13 C 285/2024-22 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši , částka, , která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po , částka, . Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na předmětnou pohledávku pouze částky ve výši , částka, a , částka, . Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, spolu s příslušenstvím. Žaloba byla dále odůvodněna také tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému dále poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši , částka, , která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po , částka, . Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na předmětnou pohledávku pouze částky ve výši , částka, a , částka, . Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, spolu s příslušenstvím.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Smlouvami o půjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Přestože žalovaný od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky na základě uzavřených smluv převzal, nehradil právnímu předchůdci žalobkyně sjednané splátky řádně a včas. Na závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši , částka, a na závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši , částka, . Předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným postoupil žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění.5. Dle § 657 občanského zákoníku platného do , datum, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména penízek, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.6. Dle § 39 občanského zákoníku platného do , datum, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.7. Ze shora uvedených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouva o půjčce. Z předmětné smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla za úplatu v celkové výši , částka, poskytnuta půjčka , částka, splatná v pravidelných 60 týdenních splátkách. Výše celkových nákladů na tuto půjčku tak činí více než tři čtvrtiny výše poskytnutých finančních prostředků při celkové době splácení 60 týdnů. Roční procentní sazba nákladů takovéto půjčky činí 63,91 %. Z předmětné smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla za úplatu v celkové výši , částka, poskytnuta půjčka , částka, splatná v pravidelných 60 týdenních splátkách. Výše celkových nákladů na tuto půjčku tak činí více než tři čtvrtiny výše poskytnutých finančních prostředků při celkové době splácení 60 týdnů. Roční procentní sazba nákladů takovéto půjčky činí 63,91 %. Takováto ujednání předmětných smluv má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení § 39 občanského zákoníku platného do , datum, . Ačkoli občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z toho dovozovat, že by jejich výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a nepodléhala žádnému omezení. I zde se uplatní ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku platného do , datum, , podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroku přitom postupuje ten věřitel, který bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník, se spokojí s přiměřenou výší úplaty za poskytnuté peněžité prostředky, a zhodnotí je běžným způsobem.8. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal obě předmětné smlouvy o půjčce za neplatné. Závěr o neplatnosti smluv soud dovozuje z ujednání o výši celkových nákladů poskytnutých půjček finančních prostředků, kdy žalovaný měl v případě poskytnutých půjček, hradit vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, dále celkové náklady půjčky ve výši , částka, , která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , resp. vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, dále celkové náklady půjčky ve výši , částka, , která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a představuje tak skrytý úrok. Roční procentní sazba nákladů činila u obou půjček 63,91 %. Vzhledem k tomu, že soudem bylo zjištěno, že roční procentní sazba nákladů u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření předmětných smluv cca 16 %, přesahovala dohodnutá výše roční procentní sazby nákladů předmětných půjček (ve výši přes 63 %) podstatně (téměř čtyřnásobně) horní hranici této obvyklé sazby. Za této situace pak soud dospěl k závěru, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy a soud tak posoudil uzavřené smlouvy jako absolutně neplatné.9. Vztah účastníků soud posoudil podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení dle ustanovení § 451 a násl. občanského zákoníku platného do , datum, . Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, ), přičemž žalovaný již uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, ), proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení z dlužných částek od , datum, , tj. po marném uplynutí lhůty k zaplacení dluhu na základě výzvy žalobkyně k vrácení finančních prostředků