5 C 193/2024-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . se žalovaným uzavřela dne , datum, prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný se zavázal vrátit do , datum, . Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný neuhradil ničeho.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud došel ke skutkovému závěru, který se shoduje s tvrzením žalobkyně. Splatnost celé částky byla ve smlouvě stanovena na , datum, , RPSN i úroková sazba činí 0%. Nárok přešel na žalobkyni smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, přes společnost , právnická osoba, .Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, protože došel k závěru, že smlouva je absolutně neplatná neboť se nejedná o smlouvu úplatnou, přičemž úplatnost je podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy. Žalobkyně ostatně sama alternativně navrhla posuzovat návrh z titulu bez důvodného obohacení, když požaduje vrátit pouze zaslanou jistinu. Žalovaný nevrátil ze zaslané částky ničeho, proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když soud nepochybuje o tom, že jednoznačně stanovená splatnost v byť neplatné smlouvě stanovuje jednoznačnou vůli smluvních stran.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, ) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .