5 C 73/2024-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že s žalovaným uzavřela v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, prostřednictvím které mu umožnila používat telefonní stanici s telefonním číslem, tel. číslo, , i kupní smlouvu na prodej koncového zařízení, které žalobkyně žalovanému předala. V tomto konkrétním případě se jednalo o poskytování služeb třetích stran za období od , datum, do , datum, . Nesplacené zařízení je , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, .Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Z listinných důkazů bylo jištěno, že ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne , datum, si účastníci sjednali prodej výše uvedených koncového zařízení, a dále bylo sjednáno poskytování služeb třetích stran dle zákona č. 127/2005 Sb. Žalobkyně doložila šest měsíčních faktur, které žalovaný neuhradil. Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne , datum, bylo na základě smlouvy žalovanému poskytnuto telefonní číslo, tel. číslo, .Podle ustanovení § 272 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., zákon o platebním styku, povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f).Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), d) a f) zákona č. 370/2017 Sb., zákon o platebním styku, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz).Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly provedeny platební transakce, proto je žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy dále podařilo prokázat tvrzení, že žalobkyně dodala žalovanému na základě platně uzavřené kupní smlouvy výše uvedené zboží. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby a dodané zboží nezaplatil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, ) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .