ECLI: ECLI:CZ:OSRO:2024:6.C.141.2024.1 Datum: 2024-11-26 Předmět: zaplacení 15 705,34 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva mandátní""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 15 705,34 Kč s přísl. (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, . Strany se ve smlouvě dohodly, že smlouva je uzavírána za účelem koupě osobního automobilu od společnosti , právnická osoba, . (dále jako „dodavatel“). Žalovaný výslovně souhlasil s obstaráním automobilu formou mandátní smlouvy, tedy tak, že poskytnuté peněžní prostředky na základě smlouvy o úvěru budou vyplaceny k rukám dodavatele. Žalovanému tak v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost částku úvěru včetně sjednaných úroků a sjednaného pojištění splatit 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tuto svoji povinnost žalovaný zpočátku plnil, avšak s 60. splátkou splatnou dne , datum, se dostal do prodlení a porušil tak své povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a vznikla mu tak povinnost uhradit nejen dlužnou splátku, ale i veškeré příslušenství, náklady a sankce za porušení uzavřené smlouvy. Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu, a to i prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která pro žalobkyni spravuje pohledávky po splatnosti. Žalovaný přesto na tyto výzvy neuhradil ničeho. Proto mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne , datum, , která byla provozovateli poštovních služeb předána dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal prostřednictvím sjednaného mandatáře. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet 60 pravidelnými měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 16,07 % ročně a sjednaného pojištění, tudíž celková suma splátek činila v součtu , částka, . Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně nesplnil, když se dostal do prodlení se 60. splátkou. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu stanovenou jako úrok 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, .Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .