8 C 138/2023-22 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. První smlouva byla uzavřena dne , datum, a žalovanému na jejím základě byla poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, a hotovostním inkasem ve výši , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, celkem uhradil pouze částku , částka, . Žalobkyně se tak domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši , částka, , dále pak kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 20,82 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Druhá smlouva byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, a hotovostním inkasem ve výši , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však na dlužnou částku uhradil celkem pouze , částka, , žalobkyně proto požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku v celkové výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 22,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, . Obě výše uvedené pohledávky byly žalobkyni smluvně postoupeny.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. , právnická osoba, s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný a společnost Fair , právnická osoba, . dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úvěrem ve výši , částka, , administrativním poplatkem ve výši , částka, a odměnou za hotovostní inkaso ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , v 60 týdenních poplatcích po , částka, . Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že strany uzavřeli další smlouvu o spotřebitelském úvěru dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , administrativním poplatkem ve výši , částka, a odměnou za hotovostní inkaso ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , v 60 týdenních splátkách po , částka, . Smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku téhož dne odeslán, žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do , datum, .Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o částku , částka, , neboť má za to, že výše uvedené smlouvy nebyly platně uzavřeny. Závěr o neplatnosti smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, , resp. , částka, , uhradit dále částku , částka, , resp. , částka, , označenou jako poplatek, sestávající ze tří položek (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso). Dle názoru soudu však takto sjednaný poplatek představuje pouze skrytý úrok a nikoli platbu za služby a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku. S ohledem na uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 66,44 % (RPSN 206,15 %) a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2020 činila cca 8 % a v roce 2021 cca 10 % ročně. Jelikož ujednání o úrocích je nezbytnou součástí smlouvy o úvěru a nejde oddělit od ostatního obsahu smlouvy, je nutno jako na nemravnou posoudit smlouvu jako celek.S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, a , částka, . Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný pohledávky ve výši , částka, zcela uhradil, na pohledávku ve výši , částka, pak uhradil částku , částka, . Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby uhradil zbytek bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu rovněž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, . Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, , přičemž žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu k plnění do , datum, . Jelikož tak neučinil, dostal se od , datum, do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. , adresa, k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.S ohledem na neplatnost úvěrových smluv soud žalobu zamítl ve zbývajícím rozsahu, tedy v již uhrazené části půjčených jistin s příslušenstvím.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud vycházel rovněž ze skutečnosti, že neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.