8 C 19/2024-23 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s registrační značkou , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). , právnická osoba, vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši , částka, , která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb., avšak žalovaný uvedené neuhradil. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši , částka, .Žalovaný dne , datum, doručil soudu své písemné vyjádření ve věci. Uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, protože předmětný automobil dne , datum, prodal v bazaru , adresa, .Ve věci proto bylo nařízeno ústní jednání, přičemž žalovaný byl opakovaně soudem písemně vyzván, aby soudu předložil kupní smlouvu k předmětnému automobilu. Žalovaný však již na uvedené přípisy žádným způsobem nereagoval, a k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , Anonymizováno, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , Anonymizováno, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady , Anonymizováno, podle odstavce 4 zaniká, pokud , Anonymizováno, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se , Anonymizováno, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , Anonymizováno, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , Anonymizováno, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , Anonymizováno, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , Anonymizováno, u soudu.Z žalobkyní předloženého výpisu registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný nejméně v žalovaném období byl vlastníkem vozidla s registrační značkou , SPZ, . Z výzvy ze dne , datum, se podává, že , právnická osoba, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Zároveň stanovila lhůtu splatnosti. Denní sazba ve výši , částka, byla stanovena podle typu vozidla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním požadovala žalobkyně ve výši , částka, , tedy v souladu s ustanovením §2a vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, která byla žalovanému řádně doručena.Bylo na žalovaném, aby v řízení prokázal, že vlastníkem automobilu v žalovaném období již nebyl, a že automobil dříve prodal, ale nestalo se tak. Stejně tak žalovaný neprokázal, že by vzniklý dluh byť i jen částečně uhradil. K ústnímu jednání, kde by byl o nutnosti svá tvrzení prokázat soudem poučen, se žalovaný bez omluvy nedostavil.S ohledem na vše shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestami realizovanými dne , datum, a dne , datum, , za každou z nich náhrada , částka, za 37,5 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,27 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . K uvedenému soud poznamenává, že s ohledem na sídlo přítomného zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, na adrese , adresa, , přiznal soud tomuto zástupci cestovné pouze za cesty , adresa, a zpět, nikoli za cesty , adresa, a zpět, když pro takový postup, byť právním zástupcem žalované účtovaný, neshledal žádný důvod.