8 C 42/2024-66 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s tím, že se žalovaná dne , datum, a dne , datum, při jízdě linkou č. , hodnota, a následně dne , datum, při jízdě linkou č. , hodnota, městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, provozované žalobkyní, neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné, a to v prvním případě ve výši , částka, a ve zbývajících případech ve výši , částka, a přirážku k jízdnému ve výši , částka, za každou z výše uvedených přeprav. Žalovaná ovšem požadované nezaplatila.S ohledem na věk nezletilé soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal jak oba zákonné zástupce nezletilé, tak nezletilou samotnou, neboť ta je již ve věku velice blízkém zletilosti, a je proto namístě, aby byla o svých záležitostech rovněž soudem vyrozuměna a mohla případně ve věci sama jednat. Ačkoli bylo předvolání všem jmenovaným vhozeno do poštovní schránky na adrese, na které se podle všeho rodina zdržuje (převzetí žaloby na této adrese otec žalované potvrdil vlastnoručním podpisem), k ústnímu jednání se nikdo z nich nedostavil. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků.Soud z „Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná dne , datum, a dne , datum, jela tramvají číslo , hodnota, a dne , datum, tramvají č. , hodnota, městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, , provozované žalobkyní, přičemž byla kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se v žádném z uvedených případů neprokázala platnou jízdenkou. Dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu Integrované dopravy , Anonymizováno, kraje na území města , Anonymizováno, byla z toho důvodu povinna žalobkyni uhradit jízdné, které v případě první z uvedených jízd činilo , částka, a za každou z dalších jízd , částka, a dále za každou z těchto jízd „na černo“ i přirážku k jízdnému ve výši , částka, . Z žalobních tvrzení se podává, že žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a případně prokázala opak, ale nestalo se tak.Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, .Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby při jízdě městskou hromadnou dopravou a následně nezaplatila požadované jízdné ani přirážku k jízdnému, má soud nárok žalobkyně za oprávněný. Žalovaná všechny tři jízdy uskutečnila ve věku patnácti, resp. šestnácti let, kdy si již musela být vědoma skutečnosti, že v případě nastoupení do dopravního prostředku městské hromadné dopravy bez platné jízdenky se vystavuje nebezpečí postihu ze strany provozovatele. Zároveň se jednalo o jízdu tramvají, tedy dopravním prostředkem, který se pohybuje pouze na území města , Anonymizováno, , a žalovaná tak případně mohla uvedené cesty absolvovat pěšky, když z času záchytů je zřejmé, že se nejednalo o nutnou ranní cestu do školy. Proto soudu nezbylo, než žalobě vyhovět, a to včetně úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .