11 C 26/2025-19 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému zrušena vůči žalobkyni vyživovací povinnost, která byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to k , datum, s odůvodněním, že úspěšně ukončila studium na vysoké škole , datum, , nepřipravuje se tedy již na své budoucí povolání.2. Žalovaný s k žalobě připojil a navrhl zrušit jeho vyživovací povinnost od , datum, .3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z potvrzení o absolvování studia soud zjistil, že žalobkyně ukončila studium na , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, . Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně tuto skutečnost žalovanému oznámila.5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.6. Ze shodného prohlášení účastníků i z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobkyně ukončila studium na vysoké škole. Přestala se tak připravovat na svoje budoucí povolání. Z tohoto důvodu vyživovací povinnost žalovaného, který je jejím otcem, zanikla. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, avšak náhradu nákladů nepožadovala. Soud vzal rovněž v úvahu charakter sporu, kdy se jedná o určení výživného mezi rodičem a jeho dítětem.