13 C 141/2025-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání úvěru. Výše úvěru činila nejprve , částka, , poté byla dne , datum, částka čerpaného úvěru navýšena na , částka, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr tak, že bude hradit formou pravidelných měsíčních splátek smluvní úrok a zbytek poskytnuté jistiny pak uhradí ke dni ukončení smlouvy o úvěru. Žalovaná na poskytnutý úvěr nehradila ničeho, a tak žalobkyně dne , datum, přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá rovněž nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které činí , částka, . Žalovaná na svůj dluh neuhradila žalobkyni ničeho, přestože byla žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzývána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (ID úvěru: BUSIYIPI) se podává, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit tak, že jednou za měsíc splatí úrok přirostlý za období, které uplynulo od poslední platby úroku a jistinu pak zaplatí nejpozději při dni ukončení smlouvy, jejíž trvání bylo v daném případě sjednáno na dobu neurčitou. Úroková míra činila 40 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů úvěru dosahovala 5 544 %. Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, došlo k navýšení celkové výše úvěru na , částka, s tím, že byly zachovány totožné podmínky čerpání úvěru jako ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla oznámením ze dne , datum, informována o skutečnosti, že jelikož na poskytnutý úvěr ničeho nehradila, přistoupila žalobkyně dne , datum, k zesplatnění úvěru a požaduje úhradu částky ve výši , částka, do tří dnů od doručení předmětného oznámení. Jelikož žalovaná porušila své závazky vyplývající ze smlouvy a finanční prostředky žalobkyni řádně a včas nevrátila, vznikl žalobkyni nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu se sazebníkem poplatků, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Za období od poskytnutí úvěru do podání žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho, a to přesto, že žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu před podáním žaloby vyzvala předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně tak, že bude pravidelně jednou za měsíc hradit právě úroky a jistinu pak splatí až při ukončení úvěrové smlouvy, jejíž trvání bylo sjednáno na dobu neurčitou. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 5 544 %. Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, za odporující dobrým mravům. Podmínky smlouvy byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalované jako spotřebitele a nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila 5 544 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila necelých 10 %) je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny poskytnuté žalobkyní s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaná přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku , částka, . Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Proto soud uložil žalované, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši , částka, žalobkyni. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne , datum, . Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě tří dnů nevrátila, dostala se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.13. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalované v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných před , datum, a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. učiněný po , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .