13 C 68/2025-14 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s panem , jméno FO, , r. č. , RČ, (dále jen „dlužník“) smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, (dále jen „Smlouva“). Dne , datum, přistoupila k tomuto dluhu žalovaná, která se zavázala splnit za dlužníka žalobkyni jeho závazek vyplývající ze Smlouvy. Jelikož bylo dne , datum, zahájeno insolvenční řízení, kterým bylo povoleno řešení dlužníkova úpadku oddlužením, což dle Smlouvy představuje skutečnost, na jejímž základě může žalobkyně požadovat splacení celého dluhu vyplývajícího ze Smlouvy, zesplatnila žalobkyně úvěr téhož dne s tím, že stanovila dlužníku i žalované lhůtu pro splacení dluhu do , datum, . Uvedenou výzvu si dlužník ani žalobkyně nepřevzali a na dlužnou částku ničeho neuhradili. Ke dni splatnosti, tedy k datu , datum, činila dlužná částka celkem , částka, a sestávala z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vedení konta ve výši , částka, a poplatku za výzvu ke splacení ve výši , částka, včetně příslušenství.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavením spoření a zřízení účtu včetně smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce pod registračním číslem , č. účtu, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . (dále jen „Smlouva“) se podává, že Smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi dlužníkem a žalobkyní, přičemž se na jejím základě žalobkyně zavázala poskytnout dlužníkovi účelově vázaný překlenovací úvěr ve výši , částka, a dlužník se uvedený úvěr zavázal splácet pravidelnými splátkami specifikovanými ve Smlouvě. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o přistoupení k dluhu mezi žalobkyní a žalovanou, která se podpisem této smlouvy stala novým dlužníkem vedle dlužníka původního a v převzala tak povinnost uhradit dluh vyplývající z výše specifikované smlouvy o překlenovacím úvěru, pokud dlužník nebude svůj dluh plnit. V rámci předsmluvních jednání ověřila žalobkyně úvěruschopnost dlužníka a žalované prostřednictvím nahlédnutí do příslušných registrů a zkoumání potvrzení o jejich příjmech, a to s kladným výsledkem. Z vyhlášky Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. KSPL , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka , jméno FO, , r. č. , RČ, , z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, pak vyplývá, že byl zjištěn úpadek dlužníka a že soud povolil řešení jeho úpadku oddlužením. Dle , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, Smlouvy je důvodem pro pozastavení čerpání úvěru či jednorázové splacení celého úvěru skutečnost, že dlužníkovi hrozí úpadek či insolvenční řízení. Vzhledem k této skutečnosti byli dne , datum, dlužník i žalovaná vyzváni ke splacení celého dluhu, který činil , částka, . Lhůta splatnosti byla stanovena nejpozději do , datum, . Výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž si však dlužník ani žalovaná tuto doporučenou zásilku nevyzvedli (prokázáno dodejkou ze dne , datum, ).5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.7. Podle ustanovení § 1872 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.8. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Dlužník s žalobkyní uzavřel smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, o jejíž platnosti nemá soud ve světle recentní judikatury (zejména rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) pochyby, jelikož podmínky poskytnutí úvěru neodporují dobrým mravům, přičemž žalobkyně rovněž neopomenula řádně zkoumat schopnost dlužníka i k dluhu přistoupivší žalované splácet úvěr ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Uzavřením uvedené smlouvy projevil dlužník vůli řídit se jejím obsahem, tedy i smluvním ujednáním týkajícím se zesplatnění úvěru za situace, kdy se dlužník ocitne v situaci hrozícího úpadku a s tím spojeného insolvenčního řízení. Žalovaná je na základě smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne , datum, zavázána plnit společně a nerozdílně s dlužníkem. Právní úprava dlužnické solidarity, která se uplatní i na institut přistoupení k dluhu, dává věřiteli na výběr, zda bude plnění žádat jen po dlužníku či po žalované, po obou či část po jednom a část po druhém. S ohledem na probíhající insolvenční řízení dlužníka se žalobkyně nemůže domáhat zaplacení dlužné částky žalobou po dlužníkovi, neboť jsou ve smyslu ust. § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení spojeny takové účinky, že nelze pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty uplatnit žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Proto žalobkyně požaduje z titulu přistoupení žalované k dluhu dlužníka plnění po žalované. Jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na dluh, k němuž přistoupila, něčeho uhradila, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby).