5 C 124/2024-52 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 30 615 Kč s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, dne , datum, s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému nejdříve dne , datum, částku , částka, a po navýšení úvěru částku , částka, dne , datum, , které se žalovaný spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně (po navýšení dodatkem ze dne , datum, ve výši 233,11 % ročně) zavázal vrátit do třiceti dnů, dne , datum, byla splatnost za poplatek ve výši , částka, prodloužena do , datum, . Kromě jistiny a úroků požaduje žalobkyně zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalovaný neuhradil ničeho.Žalovaný uznal, že na žalovanou smlouvu je povinen uhradit částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, v zákonné výši. Požádal o uhrazení dluhu ve splátkách po , částka, měsíčně z důvodu, že je nezaměstnaný, úspory nemá, nepobírá ani podporu v nezaměstnanosti, protože v , Anonymizováno, 2024 ukončil podnikání v oboru zprostředkovatelské služby v oblasti kulturních a sportovních akcí, měl mizivé výdělky. V blízké době se přestěhuje k Praze, kde jeho umělecké založení skýtá nalezení vhodné práce, teď bydlí na malé vesnici, kde práci sehnat nemůže. Navrhl přiznat náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši , částka, .Co do skutkových zjištění soud odkazuje na žalobní tvrzení, RPSN činí 1 141,20 % a po navýšení 2 014,3 %. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný doložil bankovní potvrzení, které prokazuje, že na výše uvedenou smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem , částka, (dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , platby jsou vždy označeny číslem smlouvy).Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení s ohledem na nemravné podmínky smlouvy, podle kterých měl žalovaný za částku zapůjčenou na necelý měsíc vrátit o téměř 5 000 Kč více, tomu odpovídá úroková sazba 233,11 % a RPSN přes 2 000 %. Taková faktická výše úrokové sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00-10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala více než osmi násobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnutého úvěru jeví jako nepřiměřená (nemravná). Tyto podmínky ještě zhoršuje smluvní pokuta. Žalobkyně ostatně alternativně navrhla posoudit věc podle zásad bezdůvodného obohacení.Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 25 000 Kč a vrátil 22 750 Kč. Proto soud vyhověl žalobě pouze v části nevrácené jistiny se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný byl vyzván upomínkou ze dne , datum, , aby dluh ihned uhradil, od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Ve zbylé části žalobu zamítl. Soud povolil žalovanému uhradit dluh v přiměřených splátkách s ohledem na jeho tíživou finanční situaci.O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci, požadoval nahradit soudní poplatek.