5 C 175/2025-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalované umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice , Anonymizováno, . Protože žalovaná si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednala, byla okamžikem objednání zavázána uhradit cenu těchto služeb, přičemž k výběru této ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. V tomto konkrétním případě se jednalo o poskytování služeb platby přes O2 za období od , datum, do , datum, .Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne , datum, bylo na základě smlouvy žalované poskytnuto telefonní číslo , tel. číslo, . Předmětem žaloby je zaplacení faktur č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, z částkami uvedenými ve výroku rozsudku.Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Je též oprávněn prostřednictvím Sítě a technicky způsobilého koncového zařízení udělovat příkazy k provedení převodů peněžních prostředků. Účastníkům je pak platební transakce vyúčtována v rámci vyúčtování Ceny za služby.Podle ustanovení § 272 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., zákon o platebním styku, povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f).Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), d) a f) zákona č. 370/2017 Sb., zákon o platebním styku, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz).V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly provedeny platební transakce, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaná povinna uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni.Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku v době její splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .