6 C 4/2025-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , PSC , adresa, , IČO:, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o účtu č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému u společnosti veden účet. Strany dále dne , datum, uzavřely Smlouvu o kontokorentním úvěru. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr poprvé čerpal, a nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu a uhradit rovněž příslušný úrok. Strany si sjednaly, že úrok bude žalovanému započítáván za ty dny, kdy byl žalovaný „v mínusu“, resp. kdy čerpal úvěr z přepočtu roční úrokové sazby. Žádné pravidelné splátky nebyly mezi stranami sjednány. Tento svůj závazek však žalovaný nesplnil, když překročil úvěrový limit. Právní předchůdkyně žalobkyně marně vyzývala žalovaného k nápravě tohoto stavu. Proto na základě smluvních ujednání právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru s tím, že převedla pohledávku dne , datum, na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu činila dlužná částka , částka, na jistině a , částka, na úroku z úvěru a , částka, na úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila předmětnou pohledávku i s veškerým příslušenstvím na žalobkyni. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný však ani poté neuhradil na tento závazek ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne , datum, a z Přílohy k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. , hodnota, soud zjistil, že předmětem této smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně vést pro žalovaného běžný účet a závazek žalovaného hradit za poskytované finanční služby příslušné ceny dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem této smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s limitem ve výši , částka, . Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, k jakým obratům na účtu docházelo a kdy. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky.Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr s limitem ve výši , částka, , který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit, a to i s příslušným úrokem nejpozději ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy úvěr poprvé čerpal, a zavázal se nepřekročit úvěrový limit ve výši , částka, . Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil. Proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smluvních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a částku , částka, převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .