1 C 5/2024-50 — Okresní soud v Semilech

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 343,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne 23.8.2017 smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , č. účtu, , na jejímž základě poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % ročně. Úrok byl splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení Účtu (čl. V. Smlouvy a Sazebníku), které byly taktéž splatné měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalované. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu ve lhůtě. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek. Vzhledem k tomu, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný jej ve sjednané lhůtě neuhradil, vyzval UniCredit žalovaného v souladu s § 124 zákona o spotřebitelském úvěru, výzvou ze dne 2. 11. 2020 k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, rozhodl tedy UniCredit v souladu s čl. 9.1 písm. b) a 10.1 písm. c) Produktových podmínek o zesplatnění úvěru k datu 4. 11. 2020 a současně odstoupil od smlouvy o účtu. Od tohoto data je žalobkyně oprávněna požadovat okamžitou úhradu zůstatku úvěru i s jeho příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení) a případné poplatky.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Ze smlouvy o běžném účtu ze dne 23. 8. 2017, žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru a smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru z téhož dne soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč na běžném účtu. V čl. V bod 1 bylo sjednání úročení variabilní úrokovou sazbou, která ke dni podpisu smlouvy činila 18 % ročně. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky podle sazebníku.Z výzvy ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že k 31. 10. 2020 činil zůstatek na účtu žalovaného minus 10 343,18 Kč.Z odstoupení od smlouvy o vedení účtu a zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k 4. 11. 2020.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, prohlášení o okamžiku postoupení a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena.Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění.Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč a dlužný úrok s poplatky ve výši 5 343,18 Kč, tedy celkem 10 343,18 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru je pak žalovaný povinen platit úrok ve výši 8,25 % ročně (tedy nižší než sjednaný) z jistiny do zaplacení. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny do zaplacení. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. S ohledem na výši poskytnutého úvěru (5 000 Kč) přitom právní předchůdkyně žalobkyně podle soudu dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 1 540 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.