ECLI: ECLI:CZ:OSSM:2024:10.C.131.2024.1 Datum: 2024-11-14 Předmět: o zaplacení částky 93 399 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 29 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č ["bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o zaplacení částky 93 399 Kč s příslušenstvím (["§ 29 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Předmětem řízení byly peněžité nároky žalobkyně – na jistině celkem 93 399 Kč, a to ze dvou samostatných tvrzení titulů, jak soud uvádí níže, včetně příslušenství pohledávek. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále v odůvodnění rozsudku případně jen „původní věřitel“) s žalovaným uzavřel dvě smlouvy, a to:a) dne 15. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které se zavázal vrátit původnímu věřiteli a zaplatit částku poplatku 45 532 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky pod sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 41 323 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,79 % sjednanou na straně 2 smlouvy, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl částku součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku vrátit (zaplatit) v 21 měsíčních splátkách po 5 502 Kč, se splatností poslední splátky ke dni 20. 1. 2023. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil porušil tak podmínky smlouvy, naposledy uhradil splátku dne 16. 1. 2022. Předchůdce žalobkyně, původní věřitel provedl k 18. 6. 2022 vyčíslení dluhu – 61 303,20 Kč na jistině a 30 095,80 Kč na „poplatku“. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, úročí se jistina úrokem 20,79 % ročně od 21. 1. 2023, tj. ode dne po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 24 508 Kč. Smlouvou z 21. 9. 2023, účinnou od 27. 9. 2023 postoupil původní věřitel své pohledávky za žalovaným na žalobce, ke dni uzavření této smlouvy podle tvrzení žalobkyně činil dluh žalovaného bez příslušenství 138 823,07 Kč (to však i s navýšením účtovaným původním věřitelem, které žalobce v řízení neuplatňuje. V řízení žalobce požaduje po žalovaném zaplacení 91 399 Kč (jistina 61 303,20 Kč a dlužný „poplatek“ 30 095,80 Kč), dále se domáhal kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 785,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 850,65 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně, a to jednak z částky 61 303,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a konečně úroku ve výši 20,79 % ročně z částky 61 303,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.b) dne 8. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se zavázal vrátit původnímu věřiteli a zaplatit částku poplatku 24 475 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky pod sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 17 412 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,57 % sjednanou na straně dva smlouvy, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl částku součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku vrátit (zaplatit) v 21 měsíčních splátkách po 2 356 Kč, se splatností poslední splátky ke dni 8. 10. 2021. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil porušil tak podmínky smlouvy, naposledy uhradil splátku dne 16. 5. 2022. Předchůdce žalobkyně, původní věřitel provedl k 18. 6. 2022 vyčíslení dluhu – 1 728,60 Kč na jistině a 271,40 Kč na „poplatku“. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, úročí se jistina úrokem 24,57 % ročně od 9. 10. 2021, tj. ode dne po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 47 475 Kč. Smlouvou z 21. 9. 2023, účinnou od 27. 9. 2023 postoupil původní věřitel své pohledávky za žalovaným na žalobce, ke dni uzavření této smlouvy podle tvrzení žalobkyně činil dluh žalovaného bez příslušenství 7 727,11 Kč (to však i s navýšením účtovaným původním věřitelem, které žalobce v řízení neuplatňuje. V řízení žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč (dlužná jistina 1 728,60 Kč a dlužná část „poplatku“ 271,40 Kč), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 264,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 143,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 728,60 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 1 728,60 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Ve vztahu k oběma nárokům žalobkyně tvrdila, že původní věřitel řádně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného požadované zápůjčky (pozn. soudu – úvěry) splácet.3. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ustanoven procesní opatrovník, která navrhl žalobu zamítnout a namítal zejm., že původní věřitel neprovedl dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, smlouvy jsou tak neplatné, tudíž by žalobkyni příslušelo maximálně bezdůvodné obohacení.4. Žalobkyně v souvislosti s tématem posuzování úvěruschopnosti žalovaného poukazovala na úpravu v § 84 až § 59 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), s tím, že neprokázání splnění povinnosti dostatečného posouzení úvěruschopnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy, jen se spotřebitel může ve lhůtě (navíc promlčecí) 3 let ode dne uzavření smlouvy bránit nároku námitkou neplatnosti. V dané věci však tato lhůta již uplynula.5. K projednání věci soud nařídil na 14. 11. 2024 jednání, k němuž řádně obeslal zástupce obou stran. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce požádala o odročení jednání, avšak soud žádosti nevyhověl, neb ji neshledal důvodnou. Byla totiž odůvodněna tvrzením o kolizi s jinými jednáními pouze na straně spolupracující advokátky právního zástupce žalobkyně, nikoliv tohoto zástupce jako takového. Dále je podotýkáno, že tato kolize nebyla ani nijak doložena. Soud tedy věc ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal nepřítomnosti žalobkyně, přičemž nemohl vyhovět jejímu požadavku, aby v případě, že by nebyly dostatečně tvrzené či důkazně podpořené skutečnosti k plnému vyhovění žalobě (případně se objevily nové, které by žalobkyně měla ozřejmit), byl jednání pro ten účel odročeno a žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobkyní uvažovaná výzva (zjevně spojená s poučením o neúspěšnosti ve věci) se ve smyslu § 118a o. s. ř. uděluje při jednání, nikoliv mimo něj – tím spíše není důvod pro uskutečnění poučení a výzvy vůči účastníkovi odročovat jednání, ke kterému se takový účastník bez důvodné omluvy nedostaví.6. Soud předesílá, že právní posouzení soud provedl podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále podle ZSÚ, a to především dle rozhodnutí níže citovaných ustanovení.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopn