86 C 26/2021-239 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 5. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 704 989,70 Kč s přísl. Tvrdila, že žalovaný a , jméno FO, (dále jen dlužnice) jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, , p. č. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Podíl každého z nich činí ½. Dlužnice a žalovaný spolu dne 7. 5. 2013 uzavřeli kupní smlouvu k pozemkům p. č. , hodnota, , p. č. st. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, , kterou dlužnice svůj podíl na nemovitostech prodala žalovanému. Vklad vlastnického práva byl ve prospěch žalovaného povolen s účinky ke dni 15. 7. 2013. Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 30 Cdo 5795/2017-270 ze dne 14. 11. 2018 rozhodl tak, že změnil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 145/2017-236 a rozsudek Okresního soudu v Semilech č. j. 6 C 8/2015-195 a určil, že dlužnice je podílovou spoluvlastnicí v rozsahu ½ pozemku p. č. st. , hodnota, a p. č. , hodnota, . Důvodem byla neplatnost kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2013. Žalovaný po dobu od 15. 7. 2013 užívá předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť dlužnice se z nemovitosti odstěhovala na jaře 2012 a tím se na úkor dlužnice, která nemá možnost nemovitost užívat, bezdůvodně obohacuje. Podle vypracovaného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činilo obvyklé nájemné za dobu od 15. 7. 2013 do 15. 6. 2020 částku 1 071 915 Kč a od 16. 6. 2020 do 30. 6. 2022 částku 338 064,40 Kč, z toho polovinu je žalovaný povinen dlužnici vydat.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nebyla naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení jednak z důvodu, že se na úkor dlužnice neobohatil a svědčil mu spravedlivý důvod k užívání nemovitosti, neboť byl v době od 15. 7. 2023 do 3. 1. 2019 veden v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník. Užíval tedy nemovitost v souladu se zapsaným stavem, legitimním očekáváním a principem dobré víry. K obohacení proto nedošlo bez spravedlivého důvodu. Navíc dlužnici nikdy nebránil v užívání, ta však o to nikdy neprojevila zájem a byla zcela pasivní. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení nároku za období od 15. 7. 2013 do 4. 10. 2018. Žalovaný nepopíral, že by dům užíval, naopak potvrdil, že v domě bydlí, přičemž neužívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu. K tomu uvedl, že skutečnost, že sám nemovitost užívá, značně omezuje a téměř vylučuje možnost uzavřít nájemní smlouvu s třetí osobou, nelze proto při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházet z obvyklého nájemného. Další výhrady žalovaného směřovaly k rozhodnutí Nejvyššího soudu, který ve svém výroku nedeklaroval neplatnost kupní smlouvy, přičemž závazný je pouze výrok pravomocného rozsudku. Rozsudek Nejvyššího soudu určující vlastnické právo má konstitutivní povahu a jeho účinky nastaly až po právní moci 12. 12. 2018. Žalobou uplatněný nárok je přinejmenším od 15. 7. 2013 do 11. 12. 2018 z tohoto důvodu neoprávněný. K užívání nemovitosti žalovaný doplnil, že do poloviny roku 2019 bydlel s přítelkyní střídavě v jeho a v její nemovitosti v , adresa, N. V době od 7. 2. 2015 do 1. 5. 2017 nemovitosti neužíval vůbec z důvodu pracovních povinností v , adresa, a od 27. 8. 2017 do 30. 9. 2017 pracoval v obci , adresa, . Dne 30. 5. 2012 uzavřel s dlužnicí dohodu o užívání nemovitosti, ve které bylo ujednáno, že nemovitost bude užívat a spravovat výhradně žalovaný. V případě, že soud shledá nárok žalobkyně jako důvodný, navrhl započtení své pohledávky vůči dlužnici v podobě vrácení zaplacené kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2013 do výše žalované částky. Dále navrhl k započtení náklady na pojištění nemovitosti, které v době od 1. 5. 2013 do 1. 5. 2022 hradil částkou 42 024 Kč, náklady na vytápění elektřinou od 1. 9. 2012 do 31. 8. 2021 ve výši 370 842 Kč a zaplacené splátky hypotečního úvěru č. , hodnota, ve výši 645 846 Kč. Celkem tak žalovaný za dlužnici uhradil 1 058 712 Kč, z toho k započtení navrhuje polovinu této částky 529 356 Kč.Provedené důkazy3. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo schváleno oddlužení , jméno FO, a insolvenční správkyní byla ustanovena , Jméno žalobkyně, . Úpadek byl zjištěn usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .4. Výpisem z katastru nemovitostí LV , hodnota, vedeným u KÚ pro Liberecký kraj, KP , adresa, , je prokázáno, že žalovaný a dlužnice jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku p. č. st. , hodnota, , p. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, . Podle LV , hodnota, vedeným u KÚ pro Liberecký kraj, KP , adresa, , je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemku p. č. st. , hodnota, v k. ú. , adresa5. Kupní smlouvou ze dne 7. 5. 2013 se žalovaný jako kupující a dlužnice jako prodávající dohodli na prodeji polovičního podílu dlužnice na pozemku p. č. st. , hodnota, , domu č. p. , číslo, a pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, za kupní cenu 1 200 000 Kč.6. Geometrickým plánem č. , hodnota, ze dne , datum, byla z pozemku p. č. , hodnota, oddělena parcela č. st. , hodnota, .7. Rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 5795/2017-270 ze dne 14. 11. 2018 ve věci žalobkyně , právnická osoba, . proti žalovanému 1. , Jméno žalovaného, a žalované 2. , Jméno žalobkyně B, bylo rozhodnuto tak, že se rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. června 2017, č. j. 20 Co 145/2017-236, mění tak, že se mění rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 10. února 2017, č. j. 6 C 8/2015-195, a že se určuje, že žalovaná 2) je podílovou spoluvlastnicí v rozsahu id. ½ pozemku, a to stavební parcely č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, v obci , adresa, , a pozemkové parcely č. , hodnota, , zapsaných v katastrálním území , adresa, . V bodě 40. a 41. odůvodnění rozsudku je uvedeno, že žalovaní 1) a 2) (myšleno , Jméno žalovaného, a , jméno FO, ) uzavřeli kupní smlouvu ohledně úplatného převodu spoluvlastnického práva k nemovitému majetku z prodávající – nyní žalované 2) na kupujícího – nyní žalovaného 1) za kupní cenu 1.200.000 Kč, přičemž následně shora dodatkem stran ohledně úhrady části kupní ceny v celkové výši 800.000 Kč (která měla být hrazena z hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému 1/) si sjednali ve smyslu § 36 odst. 2 obč. zák. odkládací podmínku ohledně účinnosti kupní smlouvy až po splnění sjednaných platebních povinností žalovaným 1) vůči žalované 2). Sjednanou podmínku žalovaný 1) splnil teprve dne 9. srpna 2013. Z uvedeného vyplývá, že kupní smlouva ke dni 15. července 2013, kdy byla účastníky s návrhem na vklad předložena příslušnému katastrálnímu úřadu, nebyla v důsledku nesplnění žalovaným 1) sjednané odkládací podmínky právně účinná. Podle bodu 53. a 54. odůvodnění i když žalovaní 1) a 2) věděli, že jimi uzavřená kupní smlouva ke dni 15. července 2013 není právně účinná, neboť její účinnost byla odložena uvedenou odkládací podmínkou, a podle ní by nebylo možné vklad vlastnického práva povolit, přesto za této situace podali příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad podle této kupní smlouvy, k němuž (ať již úmyslně nebo z nedbalosti) nepřipojili předmětný dodatek. Uvedený postup žalovaných 1) a 2), respektive jimi učiněný právní úkon – předmětnou kupní smlouvu - shledává Nejvyšší soud ve smyslu § 39 obč. zák. za právní úkon obcházející zákon.8. Podle rozsudku Okresního soudu v Semilech č. j. 8 C 45/2012-18 bylo manželství žalovaného a dlužnice uzavřené dne 14. 7. 2006 rozvedeno s tím, že od jara 2012 spolu účastníci nežijí. Rozsudek nabyl právní moci dne 13. 7. 2012.9. Dohodou datovanou dnem 30. 5. 2012 se žalovaný a , jméno FO, dohodli, že dům č. p. , číslo, ve , adresa, a pozemky p. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, bude užívat a spravovat výlučně žalovaný. V čl. IV. Dohody je uvedeno, že po dobu výlučného užívání nemovitostí se žalovaný zavazuje hradit veškeré služby a poplatky spojené s užíváním nemovitosti. Dále se žalovaný zavázal, že po dobu výlučného užívání předmětných nemovitostí bude hradit řádně a včas splátky hypotečního úvěru ze smlouvy reg. č. , hodnota, , a to počínaje měsíční splátkou za měsíce květen 2012, kterou uhradí hned po podpisu Dohody. Podle čl. VI. má paní , jméno FO, právo kontroly způsobu užívání a stavu nemovitosti. Podle čl. VII. se Dohoda uzavírá na dobu určitou do dne zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Způsob vypořádání byl domluven tak, že nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalovaného a ten vyplatí A. , jméno FO, náhradu podle znaleckého posudku po zohlednění osobních vnosů a investic účastníků do společné nemovitosti z jejich výlučných prostředků. Žalovaným předložená listina neobsahuje jeho podpis, na listině se nachází pouze úředně ověřený podpis , jméno FO, .10. Podle smlouvy ze dne 22. 6. 2006 uzavřené mezi , právnická osoba, ., jako věřitelem a žalovaným a , jméno FO, jako dlužníky zavázanými společně a nerozdílně se banka zavázala poskytnou