10 C 146/2024-104 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byla původně částka 84 887 Kč jako údajné mzdové, příp. jiné nároky žalobkyně (náhrada za dovolenou, případně za nevyčerpanou dovolenou) vůči žalované jako dědičce zemřelého zaměstnavatele žalobkyně pana , jméno FO, (dále případně jen „zaměstnavatel žalobkyně“ nebo „zůstavitel“). Bylo tvrzeno, že žalobkyně u něj pracovala na základě pracovní smlouvy z 1. 9. 2012 v provozovně „, Anonymizováno, “, že zaměstnavatel dne 14. 5. 2022 zemřel a žalobkyně má v souvislosti s § 342 odst. 1 zákoníku práce nároky po dobu, kdy pracovní poměr trval po úmrtí zaměstnavatele (i přes nepokračování v provozování živnosti některou z oprávněných osob) ještě 3 měsíce. Zároveň žalobkyně původně uváděla, že ale pracovní poměr trval (jen) do 31. 7. 2022, dle domluvy se zástupkyní žalované, a podle domluvy jí měla být vyplacena při skončení pracovního poměru částka 87 887 Kč (mzda za květen 2022 ve výši 11 532 Kč, mzda za červen 2022 ve výši 15 099 Kč a mzda za červenec 2022 ve výši 58 256 Kč). Žalobkyně přihlásila své nároky do dědického řízení po zaměstnavateli, v rámci tohoto řízení byl uznán (opatrovníkem žalované, ustanoveným jí pro řízení o pozůstalosti z důvodu nečinnosti matky žalované jako její zákonné zástupkyně) toliko nárok na zaplacení mzdy 11 532 Kč za měsíc květen, avšak ani tento nárok nebyl žalobkyni uhrazen. Žalovaná byla usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, , vydaným notářkou , tituly před jménem, , právnická osoba, , potvrzena jako jediná dědička zůstavitele, která (jelikož dědictví neodmítla) tak odpovídá za zůstavitelovy dluhy, když čistá hodnota dědictví byla vyhodnocena na 2 056 358,30 Kč (se specifikací obvyklé ceny pozůstalosti, výše pasiv i jednotlivých položek oboje činících tak, jak je žalobkyně citovala, přičemž soud je dále zjistil v rámci dokazování – viz dále odst. 11 odůvodnění tohoto rozsudku).2. Soud při jednání 19. 6. 2022 připustil změnu žaloby, kterou se žalobkyně domáhala peněžitého plnění již jen 65 321 Kč (co do 19 566 Kč s vymezeným příslušenstvím vzala žalobu zpět, o čemž soud na počátku uvedeného jednání samostatným usnesením).Sice vylíčila, že při vyčíslení svých nároků vycházela z výplatních pásek za květen až červen 2022, které za zaměstnavatele vystavila společnost , právnická osoba, , zpracovávající zůstaviteli účastnictví včetně mezd a vykonávající tuto činnost i o úmrtí zaměstnavatele. Dle informací pracovnice uvedené společnosti , jméno FO, byly zmíněné výplatní pásky zpracovány podle údajů získaných od matky žalované (p. , jméno FO, ) a po projednání s žalobkyní. Žalobkyně ostatně po úmrtí zaměstnavatele a pro projednání s matkou žalované zajišťovala účetní doklady restaurace, předávala je účetní společnosti, kontrolovala stav restaurace, zámky, funkčnost lednic a mrazíků, zajišťovala likvidaci prošlých potravin, úklid lednic, odmražení mrazáků, mytí veškerého nádobí, stolů a židlí, připravovala soupis movitého majetku a zásob, řešila ukončení smluv s dodavateli – aby žalované nevznikaly další dluhy z provozu restaurace. Matka žalobkyně nejevila ohledně restaurace žádnou aktivitu, ústě dohodla s žalobkyní, že uvedené činnosti žalobkyně vykoná „v rámci dovolené“ tak, aby se šetřily mzdové náklady, s tím, že pracovní poměr žalobkyně by skončil, jakmile bude vše ohledně restaurace vyřešeno, a že dojde k výplatě odstupného za tříměsíční období.Nicméně, pro uplatněné nároky žalobkyně uvedla, že po smrti zaměstnavatele zjevně nebylo žádné osoby zaměstnavatele, s níž by žalobkyně jakožto zaměstnankyně mohla jednat, ačkoliv dědic ze zákona existoval. Nedošlo k písemné dohodě o ukončení pracovního poměru; žalobkyně sice jednala s matkou žalované o skončení pracovního poměru a o dalších záležitostech, avšak matka posléze přestala se všemi komunikovat, nehájila zájmy žalované ani v rámci pozůstalostního řízení. Pracovní poměr žalobkyně tak skončil ze zákona uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele – ke dni 14. 8. 2022. Žalobkyni nikdo přiděloval práci ani jí nenařídil či neumožnil čerpání dovolené, proto žalobkyni vzniklo po dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele za dobu od 14. 5. 2022 do 14. 8. 2022, právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku vypočítaného dle § 356 zákoníku práce, který činil jako průměrný hodinový výdělek (od 1. 1. 2022) 96,40 Kč. Za měsíc květen 2022 žalobkyni vznikl nárok na mzdu ve výši 3 705 Kč za 5 odpracovaných dnů v době od 9. 5. 2022 do 13. 5. 2022 a nárok na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele za dobu od 14. 5. 2022 do 31. 5. 2022 ve výši 9 254 Kč (96,40 Kč x 8 hod x 12 dnů). V měsíci květnu 2022 bylo celkem 22 pracovních dnů, z toho žalobkyně 5 dnů odpracovala a 5 dnů čerpala ošetřovné. Žalobkyni tak celkem vznikl za květen 2022 nárok na částku ve výši 12 959 Kč, po odečtení sociálního (částka 843 Kč) a zdravotního (584 Kč) pojištění hrazeného zaměstnancem činí nárok k výplatě za měsíc květen 2022 částku ve výši 11 532 Kč. V měsíci červnu 2022 bylo celkem 22 pracovních dnů, a tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu mzdy ve výši 16 966 Kč, po odečtení sociálního (částka 1 103 Kč) a zdravotního (764 Kč) pojištění činí nárok k výplatě za měsíc červen 2022 částku ve výši 15 099 Kč. V měsíci červenci 2022 bylo celkem 19 pracovních dnů. Za měsíc červenec 2022 by vznikl žalobkyni nárok na náhradu mzdy ve výši 14 653 Kč (19 dnů x 8 hodin x 96,40). Po odečtení sociálního (částka 953 Kč) a zdravotního (660 Kč) pojištění hrazeného zaměstnancem činí nárok k výplatě za měsíc červenec 2022 částku ve výši 13 040 Kč. Za část měsíce srpna 2022, tj. v době od 1. 1. 2022 do 14. 8. 2022 bylo 10 pracovních dnů. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši 7 712 Kč (80 hodin x 96,40 Kč). Po odečtení sociálního (částka 502 Kč) a zdravotního (348 Kč) pojištění hrazeného zaměstnancem činí nárok k výplatě za měsíc srpen 2022 částku ve výši 6 862 Kč.Vzhledem k smrti zaměstnavatele dne 14. 5. 2022 a ke skončení pracovního poměru ke dni 14. 8. 2022 nebylo možné si vybrat dovolenou, na kterou žalobkyni vznikl za trvání pracovního poměru nárok. Žalobkyni byl z roku 2021 do roku 2022 převeden nárok na nevyčerpanou dovolenou za rok 2021 v rozsahu 120 hodin, za rok 2022 se žalobkyni objevil na výplatní pásce za leden 2022 nárok na dovolenou za rok 2022 v rozsahu 160 hodin, neboť se předpokládalo trvání pracovního poměru po celý rok 2022. Vzhledem ke skončení pracovního poměru ke dni 14. 8. 2022 nárok žalobkyně na dovolenou za část roku 2022 činí 99 hodin (za 32 týdnů). Nárok žalobkyně na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou tak činí celkem 21 112 Kč [(120 + 99) x 96,40 Kč]. Po odečtení sociálního (částka 1 373 Kč) a zdravotního (951 Kč) pojištění hrazeného zaměstnancem činí nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou částku 18 788 Kč. Nárok na úhradu náhrady za nevyčerpanou dovolenou byl splatný 20. den měsíce následujícího po skončení pracovního poměru, tj. 20. 9. 2022.3. Žalované soud pro řízení ustanovil usnesením z 12. 11. 2024 č. j. , spisová značka, procení opatrovnici (advokátku), a to dle § 29 odst. 1 (věta druhá), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), s podporou ustanovení § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jelikož žalovaná nemá s ohledem na svůj věk procesní způsobilost (samostatně před soudem jednat v předmětné věci; § 20 odst. 1 o. s. ř.), její zákonná zástupkyně (matka) nehájí dostatečně její zájmy (vůbec se nevyjádřila k předmětné žalobě, přesto, že jí byla v tomto směru doručena patřičná výzva), a soudu nebyla známa žádná jiná žalované blízká osoba, která by opatrovníkem mohla být. Jelikož žalované ke dni vydání (i vyhotovení) odůvodňovaného rozsudku nebylo ještě ani 15 let, soud jí nedoručoval žádné písemnost, včetně tohoto rozsudku [§ 50b odst. 4 písm. b) o. s. ř., a contrario].4. Ze strany opatrovnice žalované, která navrhovala žalobu zamítnout, bylo namítán, že žalovaná není ve sporu pasivně legitimována. Jako nezletilá, a to v domě úmrtí zaměstnavatele zhruba 12letá, nyní stále nezletilá, se v době rozhodné pro nároky žalobkyně nemohla stát subjektem pracovně právního vztahu pro absenci svéprávnosti z titulu zmíněné nezletilosti. Tvrzení žalobkyně o tom, že odvedla po úmrtí zaměstnavatele nějakou práci a na základě pokynu matky žalované, činila opatrovnice žalované sporným.Žalovaná nemohla pokračovat v živnosti zemřelého zaměstnavatele žalobkyně. Pokud se na to nepamatovalo v rámci pozůstalostního řízení, kdy se za žalovanou nikdo nevyjádřil k pokračování v podnikání po otci (a v pracovním poměru s žalobkyní), pak to s ohledem na věk žalované nemůže být k její tíži. Krom toho by mělo být zkoumáno, zda pohledávka žalobkyně za květen 2022 skutečně byla v řízení o pozůstalosti uznána, dokonce, zda byla způsobilá k uznání – zda byla určitá a srozumitelná. Pokud by bylo nutné po úmrtí zaměstnavatele žalobkyně řešit pracovně-právní otázky, mohl být v rámci dědického řízení ustanoven správce, který by převzal vedení podniku a zabýval se