10 C 222/2024-65 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce jako syna žalovaného na zvýšení výživného, o kterém bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 7. 2017 č. j. , spisová značka, (právní moc k témuž datu) a o jehož výši byla následně mezi matkou žalobce a žalovaným uzavřena dohoda o zvýšení výživného s ohledem na zvýšení potřeb žalobce, a to na částku 5 820 Kč měsíčně. Žalovaný má další vyživovací povinnost ke zletilé studující sestře žalobce , jméno FO, , nar. , datum, . Nad rámec běžného výživného žalobce dětem ničeho nepřispívá, dlouhodobě (od poloviny ledna 2017, kdy se na výzvu žalobce děti s matkou odstěhovaly z dosud společně obývaného rodinného domu) se s nimi nestýká, pouze jim formou stručných SMS-zpráv přeje k narozeninám a jmeninám; ani běžné dárky od něj nedostávají, neposkytuje jim žádnou pomoc či podporu. V září 2024 došlo na straně žalobce k podstatné změně zakládající nárok na zvýšení výživného, a to v souvislosti se zahájením studia vysoké školy. Zvýšené náklady se podávají z nutnosti hradit výdaje na cestu (800 Kč měsíčně) a ubytování v místě studia (cena za kolej 4 000 Kč), zvýšily se i náklady na stravování žalobce mimo bydliště – měsíční cena za stravování v mense činí 5 600 Kč. Jinak žalobce žije s matkou a sestrou v bytě o velikosti 2+1, je zdravý, jeho potřeby odpovídají potřebám osob jeho věku. Žalobce prostřednictvím zástupkyně požádal žalovaného o zvýšení výživného, ten reagoval negativně a s tím, že má poskytované výživné za dostačující. Nadto zaslal oběma dětem zprávu, ve které je upozorňuje, že pokud se budou domáhat poskytnutí výživného v zákonné výši, tak učiní kroky k tomu, aby od něj či po něm nezískaly majetek. Žalobci nejsou aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného podrobně známy, nicméně z reakce žalovaného na žádost o zvýšení výživného dovozuje příjem žalovaného minimálně na úrovni 39 100 Kč, žalovaný má příjem ze zaměstnání a rovněž jeho příjem tvoří výsluhový příspěvek. Majetkové poměry žalovaného jsou velmi dobré, žije sám v poměrně velkém rodinném domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, s rozsáhlými pozemky v katastrálním území , adresa, , na nemovitostech má ideální spoluvlastnický podíl, přičemž v rámci řízení o vypořádání společného jmění, které je mezi rodiči žalobce vedeno před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , byly oceněny revizním znaleckým posudkem znalce , právnická osoba, . číslo , č. účtu, ze dne 24. 8. 2023 na celkovou částku 10 790 000 Kč (dům č. p. , Anonymizováno, ve funkčním celku s okolními pozemky parcelní čísla st. , Anonymizováno, částkou 7 973 000 Kč, dále pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, jako pozemek s nelesním porostem částkou 125 000 Kč, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, určený pro výstavbu omezeně využitelný pro svou velikost 66 m2 částkou 105 000 Kč a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, jako pozemek stavební o výměře 1 450 m2 částkou 2 587 000 Kč). Dále žalovanému výlučně vlastnicky náleží bytová jednotka v , adresa, . Faktickou životní úroveň žalovaného lze hodnotit jako velmi dobrou, při dvou vyživovacích povinnostech by výživné pro dítě na vyšším stupni vzdělání mělo dle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti za standardních okolností činit cca 17 % po promítnutí kontrolní částky, avšak po zohlednění skutečnosti, že žalovaný jako otec nijak žalobci nepomáhá, nepřispívá, osobně se s ním nestýká, nevynakládá na něj vůbec ničeho krom běžného výživného, od roku 2016 mu neposkytl absolutně žádnou péči či pomoc, například ho nikdy nikam ani neodvezl (k lékaři, na zkoušky, jeho věci na vysokoškolskou kolej apod.), by běžné výživné mělo dle žalobce být jednoznačně stanoveno nad doporučovanou úrovní, neboť doporučující tabulka uvažuje standardní vztahy mezi rodiči a dětmi, jejich standardní styk, standardní péči a podporu rodiče. Žalobce považuje za adekvátní všem rozhodným skutečnostem výživné nejméně ve výši 8 000 Kč měsíčně s účinností ode dne 1. 9. 2024, nicméně z opatrnosti žalobou uplatnil nárok na výživné pouze 7 000 Kč měsíčně.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť samotným žalobcem uváděné informace z řízení o vypořádání SJM žalovaného a matky žalobce nesvědčí tomu, aby žalovaný platil výživné vyšší, než platí. Je sice vlastníkem nemovitostí vyšší hodnoty, avšak využívá je ke svému bydlení, navíc bude zatížen velmi vysokou částkou na vyrovnání podílů, kterou není a nebude schopen ze svých příjmů hradit, takže bude pravděpodobně nucen nemovitosti prodat a hledat si jiné bydlení. Poukazování žalobce na bytovou jednotku v , adresa, je dle žalovaného vyloženě nemravné, jelikož (jak jistě žalobce velmi dobře ví) žalovaný jednotku nevyužívá a nemůže využívat ke zvyšování svých příjmů, neboť je využívána k uspokojení bytových potřeb babičky žalobce (matky žalovaného). K tvrzení žalobce, že se s ním žalovaný nestýká, oponoval žalovaný argumentací, že to nebyl on, kdo styk se svými dětmi přerušil, nýbrž se tak stalo jednostranně z jejich strany. Zda iniciátorem tohoto přerušení styku byla či nebyla matka žalobce, považoval žalovaný za vcelku irelevantní. K žalobcem zmíněné hrozbě žalovaného, že žalobce nebude v budoucnu dědit majetek žalovaného, pokud dá žalobce žalovaného k soudu, vyjádřil žalovaný názor o zjevné legitimitě takové pohrůžky, neboť není zcela standartní, žalují-li se vzájemně rodinní příslušníci. Nadto žalovaný v minulosti zvyšoval svým dětem výživné dobrovolně. Poskytované výživné má odpovídat výdělečným možnostem žalovaného, který ovšem dceři (sestře žalobce) poskytuje zvýšené výživné z toho důvodu, že je nevidomá; to by žalobce měl brát v úvahu při formulování svých požadavků vůči žalovanému. Dále žalovaný oponoval hodnocení žalobce, že v souvislosti s postoupením ze střední na vysokou školy vzrostly jeho životní náklady. Dle žalovaného naopak o srovnatelnosti nákladů na studium střední a vysoké školy svědčí mj. to, že zatímco mezi jednotlivými stupni předškolních, školských a středoškolských forem vzdělání doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti uvádějí vyšší výživné, mezi střední a vysokou školou tomu tak již není. Krom toho zvýšení nákladů v souvislosti s přechodem na vysokou školu je saturováno vyšší možností přivýdělku ať již z hlediska věku či charakteru studia (snad s výjimkou časově a kvalitativně nejtěžších škol jako je např. lékařská fakulta). Že se dospělý studující člověk má sám přičinit, aby finanční břímě jeho studia nebylo pouze na rodičích, považuje žalovaný za naprostý základ normálního fungování rodin od nepaměti; naopak, představa že člověk zjistí, co to znamená pracovat, až kolem 25. roku svého života, připadá žalovanému zcela absurdní.Vedle stanoviska k věci samé vyjádřil žalovaný v procesní rovině názor, že žalobce je zastoupen osobou, u níž je zastupování vyloučeno z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 zákona o advokacii. Zástupkyně žalobce zneužívá informace, které se dozvěděla v rámci poskytování právních služeb jinému klientovi, konkrétně matce žalobce (bývalé manželce žalovaného) v rámci projednávání sporu o rozdělení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Podle žalovaného je zástupkyně žalobce ve výslovném střetu zájmů ohledně žalobce a jeho matky. Ta totiž s ohledem na změněnou situaci neplní svoji vyživovací povinnost výhradně poskytováním bydlení a základních životních potřeb, nýbrž – při studiu žalobce mimo trvalé bydliště – má plnit alespoň částečně vyživovací povinnost také v penězích. Zájmy matky žalobce a žalobce, zastupovaných v různých řízeních, jsou ve vzájemném rozporu, neboť zájem matky žalobce je, aby žalobci poskytovala co nejmenší výživné, a zájem žalobce je logicky opačný.3. Žalobce k vyjádření žalovaného jednak stran žalobcem uváděných majetkových poměrů žalovaného (podíl na nemovitostech v k. ú. , adresa, , bytová jednotka v , adresa, ) podotkl, že jde o právně významné rozhodné skutečnosti pro posouzení faktické životní žalovaného, na které mají děti právo se podílet. Jestliže v jiném soudním řízení byla zjišťována hodnota části nemovitostí žalovaného, je naprosto legitimní tuto hodnotu konstatovat a důkazně odkázat na znalecký posudek, který obsahuje jiný soudní spis. Připomněl také, že ohledně bytové jednotky v , adresa, nebylo z jeho strany tvrzeno, že se žalovaný vzdává příjmu tím, že ji nepronajímá, nýbrž její vlastnictví bylo tvrzeno pro dokreslení majetkových poměrů žalovaného. Námitku žalovaného, že v důsledku vypořádání společného jmění bude nucen vyplatit vypořádací podíl, a proto by neměl plnit výživné vyšší, považoval žalobce za nedůvodnou. Důsledkem vypořádání zaniklého společného jmění je jen rozdělení jeho hodnot, majetková situace žalovaného se v důsledku vypořádání nijak nezmění. Nadto k vypořádání ještě nedošlo a soud musí při svém rozhodování vycházet ze skutečností, které jsou dané a zjištěné v době jeho rozhodování. K přerušení styku účastníků pro údajný jednostranný postoj dětí k žalovanému konstatoval žalobce, že jeho matka se s ním a jeho sestrou odstěhovala ze společné domácnosti s žalovaným p