10 C 32/2025-18 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému k peněžitému plnění s příslušenstvím, které je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku za žalovaným nabyla od právního předchůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024. Uvedený předchůdce jednal s žalovaným o uzavření smlouvy, na základě které mu poskytl celkem 20 000 Kč, a to ve 3 platbách dne 22. 4. 2023 po 2 100 Kč, 2 900 Kč a 1 000 Kč a v 7 platbách dne 23. 4. 2023 ve výši po 3 000 Kč, 1 000 Kč a 5 x 2 000 Kč, vše na bankovní účet č. , č. účtu, , avšak s ohledem na to, že žalobkyně nemá k dispozici uzavřenou smlouvu, uplatnila v řízení požadavek na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovanému přijetím částky 20 000 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu žaloba byla doručena do vlastních rukou podle § 49 odst. 2-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále případně jen o. s. ř.) v důsledku uplynutí 10-i denní lhůty po připravení zásilky na poště k vyzvednutí a po zanechání výzvy o tom na adrese evidované v informačním systému evidence obyvatel jako doručovací adresa, resp. adresa místa trvalého pobytu žalovaného [§ 46b písm. a) o. s. ř.].Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 14. 3. 2025, č. j. , spisová značka, . Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Soud z listinných důkazů zjistil dále uvedené skutkové okolnosti, které posoudil podle právní úpravy taktéž níže zmíněné. Na základě toho pak dospěl k dále popsaným skutkovým a právním závěrům.Podle zprávy , právnická osoba, . byl žalovaný od (mj.) 20. 4. 2023 do 30. 4. 2023 majitelem účtu č. , č. účtu, , tj. i v době, kdy dne 22. 4. a 23. 4. 2023 na tento účet byly postupně připsány platby, které žalobkyně specifikovala v žalobních tvrzeních (viz. první odstavec odůvodnění tohoto rozsudku) a o nichž prokázala potvrzeními o provedených platbách, že byly poukázány z účtu společnosti , právnická osoba, ve stejných dnech, a to tedy v celkové výši 20 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, i z potvrzení o platbách také plyne, že platby byly odeslány vždy z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Podle tvrzení žalobkyně přitom šlo o částku, kterou žalovaný obdrželý na podkladě jednání s právním předchůdcem žalobkyně o uzavření smlouvy [zjevně smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) nebo smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z.]. Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 žalobkyně prokázala, že od předchůdce výše uvedeného nabyla pohledávku za žalovaným označenou mj. rodným číslem žalovaného , RČ, .Žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele žalovaným tak soudem bylo (při prokázání výplaty částky 20 000 Kč žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, ., která soudu přijetí platby i okolnost, že ke dni 22. i 23. 4. 2023 byl žalovaný jediným disponentem a majitelem tohoto účtu, možné dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přisoudit nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč a úrok z prodlení z této částky dle § 1958 odst. 2, § 1968 a § 1970 (spolu s nař. vlády č. 351/2013 Sb.) od 18. 9. 2024 (datum úročení dle požadavku žalobkyně, a to na základě doručené výzvy žalovanému k plnění, jestliže splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nemůže být vázána na – absentující – dohodu mezi stranami po vzniku nároku na plnění, navíc není upravena ani zákonem). Výzva byla odeslána dne 7. 9. 2024, soud má za to, že byla žalovanému doručena do jeho dispoziční sféry třetí pracovní den poté, tj. ve středu 11. 9. 2024, přičemž za okamžik splatnosti tak soud považuje – po uplynutí adekvátní lhůty k plnění, za kterou lze považovat tři dny, datum pondělí 16. 9. 2022). Žalobkyně úrok požadovala od 18. 9. 2024, přičemž soud nemohl tento požadavek překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří jednak o soudní poplatek 1 000 Kč, a dále náklady právního zastoupení 1 573 Kč. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně (na část úkonů právní služby) i ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen „AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 300 Kč za 2 úkony učiněné do 31. 12. 2024, dále po 400 Kč za 1 úkon (žalobu) učiněný po 31. 12. 2024 [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 2.]. Na nákladech právního zastoupení dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) AT] a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 273 Kč [0,21 x (2 x 300 + 1 x 400 + 3 x 100)]. Aplikace ust. § 14b AT vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, atd.) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátu žalobkyně.Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.