8 C 10/2023-57 — Okresní soud v Sokolově

1. Zástavní věřitel se návrhem ze dne 9.1.2023 a jeho upřesněním při jednání ve věci domáhá nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že mu zástavní dlužník dluží 850 000Kč, příslušenství a smluvní pokuty (viz výrok usn.), přičemž uvedená celá pohledávka vzniklá z úvěrové smlouvy ze dne [datum], která byla [datum] postoupena z původního věřitele ([právnická osoba]) na zástavního věřitele, je zajištěna zástavním právem na zástavě (specifikované ve výroku usn.) a je ve vlastnictví zástavního dlužníka. 2. K výzvě soudu zástavní dlužník ve svém vyjádření k žalobě navrhl tuto zamítnout s odůvodněním, že s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel předmětnou úvěrovou a zástavní smlouvu, kdy v důsledku covidové krize se dostal do prodlení se splácením úvěru, celý úvěr byl zesplatněn, následně platby zasílal dle svých možností, původní věřitel přislíbil, že pokud bude hrazeno, nebude činit žádné kroky. Následně však původní věřitele pohledávkou postoupil, nový věřitel (zástavní věřitel) jej vyzval k úhradě celé pohledávky. V postupu zástavního věřitele a jeho předchůdce zástavní dlužník vidí účelovost a rozpor s dobrými mravy s cílem získat jeho nemovitost, když neučinili žádné kroky k zastavení narůstání dluhu, zneužili obchodní podmínky s cílem se obohatit na jeho úkor a nyní tak musí čelit obrovským sankcím. Na této argumentaci zástavní dlužník setrval i při jednání. 3. Po skutkové stránce provedených listinných důkazů (vždy v závorce) soud zjistil, zástavní dlužník s původním věřitelem ([právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, zástavnímu dlužníkovi na základě této smlouvy byl vyplacen úvěr po započtení sjednaného poplatku ve výši 810 050 Kč (viz smlouva o úvěru). Téhož dne dlužník s původním věřitelem ([právnická osoba]) uzavřeli zástavní smlouvu se zákazem zatížení o zřízení zástavního práva k předmětné nemovitosti (jednotky [číslo] (byt), v budově [adresa], stojící na stavební parcele parcelního čísla [anonymizováno], se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální 1⁄4 na společných částech bytového domu [adresa] stojícího na stavební parcele parcelního čísla 570 a spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální 1⁄4 k celku na stavební parcele parcelního čísla [anonymizováno], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]), přičemž touto smlouvou zřídili zástavní právo k zástavě, a to k zajištění pohledávky původního věřitele za zástavním dlužníkem dle předmětné úvěrové smlouvy (viz zástavní smlouva). Dopisem ze dne 1.12.2020 doručeného zástavnímu dlužníkovi došlo k zesplatnění předmětné pohledávky (viz dopis [právnická osoba] ze dne 1.12.2020). Původní věřitel se zástavním věřitelem uzavírá dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které postupuje předmětnou pohledávku na zástavního věřitele (viz smlouva o postoupení pohledávky). Výzvou ze dne 20.6.2022 zástavní věřitel vyzývá zástavního dlužníka k zaplacení předmětné pohledávky vyčíslené k 30.6.2022 ve výši 1 938 942Kč (viz výzva ze dne 20.6.2022). Dopisem ze dne 11.10.2022 zástavní věřitel oznamuje započtení výkonu zástavního práva k předmětným nemovitým věcem zástavnímu dlužníkovi (viz oznámení ze dne 11.10.2022). Vlastnické právo k předmětné nemovitosti svědčí zástavnímu dlužníkovi, na předmětné nemovitosti vázne zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitele, zástavní věřitel započetl výkon zástavního práva vůči zástavnímu dlužníkovi (viz výpis z KN). 4. Podle ust. § 358 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Z hlediska skutkového stavu se soud v řízení o soudním prodeji zástavy zabývá tedy jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej se navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. V dané věci zástavní věřitel předloženými listinami, zejména smlouvu o úvěru, zástavní smlouvou, smlouvou o postoupení pohledávky, výpisem z KN, oznámením o zesplatnění pohledávky, výzvami k zaplacení a oznámením o započtení výkonu zástavního práva, které zástavní dlužník nerozporuje, osvědčil existenci rozhodných skutečností, které podle §358 zákona č. 292/2013 Sb. podmiňují oprávněnost žaloby na nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení zástavního věřitele ve výši uvedené ve výroku usnesení, příslušenství a smluvních pokut, přičemž v daném řízení nevyšel najevo žádný zjevný důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti zástavní smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. Další skutkové okolnosti, např. týkající se výše uplatněné pohledávky, soud nezkoumá (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 384/2016). Z těchto důvodů se pak soud nemohl zabývat argumentací zástavního dlužníka ve vztahu posouzení jednání zástavního věřitele či jeho předchůdce s dobrými mravy čí výší smluvních pokut, když prostor je pro uplatnění takových námitek je zástavnímu dlužníkovi dána až v exekučním řízení, pokud zástavní věřitel bude předmětnou pohledávku vymáhat v exekučním řízení. Za tohoto stavu pak soud žalobě vyhověl a soudní prodej zástavy nařídil. 5. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy pak lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a to pouze prodejem zástavy (§ 358 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb.). 6. V usnesení, kterým soud vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy, soud nerozhoduje o nákladech řízení, neboť se jedná o specifické řízení. Ústavní soud ve své judikatuře totiž dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 28/14 z 20. 8. 2014). Z těchto důvodů pak soud, vázán judikaturou Ústavního soudu, nerozhodoval o nákladech tohoto řízení.