16 C 269/2024-63 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované úhrady částky 119 186 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a které se žalovaná spolu s nominálním úrokem ve výši 76,04 % ročně zavázala vrátit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 6 910 Kč, a to od října 2023 vždy do 18. dne příslušného měsíce.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění:4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a z listiny označené jako „Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu“ soud zjistil, že žalobkyně je akciová společnost, která ke dni 11. 5. 2018 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.5. Z listin označených jako „Předsmluvní formulář“, „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“, „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“, „Prohlášení klienta“, „Dodatek č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , číslo, “, „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , číslo, “ včetně kopie listiny označené jako „Dodejka“, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, písemně požádala žalobkyni o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 100 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaná žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí peněžní prostředky ve výši odpovídající nominální úrokové sazbě 76,04 % ročně ze žalovanou žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v rozpisu těchto plateb. Žalovaná rovněž prohlásila, že veškeré údaje, které v souvislosti s předmětnou žádostí či návrhem žalobkyni poskytla či poskytne, jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně uvedenou žádost a návrh žalované akceptovala, přičemž tuto skutečnost žalované oznámila dopisem ze dne 13. 9. 2023.6. Z listiny označené jako „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované zejména jí dočasně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit další sjednané platby vycházela mimo jiné z pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání žalované ve výši 27 632 Kč, z výdajů žalované ve výši životního minima ve výši 4 860 Kč měsíčně, z nákladů na bydlení ve výši 4 118 Kč měsíčně. Žalobkyně vyhodnotila, že volné peněžní zdroje žalované jsou ve výši 17 654 Kč měsíčně. Žalobkyně dále vycházel z tvrzení žalované, že žalovaná je od 1. 3. 2023 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . Výplata mzdy z tohoto zaměstnaní byla vždy k 16. dni v měsíci. Žalovaná prohlásila, že v této listině jí uvedené údaje poskytla žalobkyni v souvislosti s projednávanou žádostí o dočasné poskytnutí peněžních prostředků, že tyto údaje jsou pravdivé a úplné a že žádné údaje žalobkyni nezatajila.7. Z listiny označené jako „Doklad o vyplacení úvěru“ soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byly ve prospěch bankovního účtu žalované dne 12. 9. 2023 přikázány peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč.8. Z listiny označené jako „Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI)“, (dále jen „registr NRKI“), soud zjistil, že žalovaná nebyla v registru NRKI vedena.9. Z listiny označené jako „Výpis z registru SOLUS“, (dále jen „registr SOLUS“), soud zjistil, že žalovaná v tomto registru neměla evidován žádný záznam.10. Z fotografií občanského průkazu soud zjistil, že žalovaná poskytla žalobkyni fotografie svého občanského průkazu s platností do 22. 4. 2025.11. Z dalších listin obsahujících výpisy z bankovního účtu soud zjistil, že na bankovní účet žalované vedený u , právnická osoba, . byla od společnosti , právnická osoba, dne 13. 6. 2023 připsána částka 27 328 Kč, dne 12. 5. 2023 částka 25 496 Kč, dne 14. 7. 2023 částka 28 327 Kč.12. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva“ a listiny označené jako „Podací arch“, soud zjistil, že žalobkyně odeslala prostřednictvím poštovní přepravy žalované písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky.13. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.14. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne , datum, písemně požádala žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 100 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaná žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí rovněž peněžní prostředky ve výši 76,04 % ročně z žalovanou žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v žalobkyní přiloženém rozpisu těchto plateb. Žalobkyně posoudila schopnost žalované zejména dostát jí navrhovaným závazkům na základě ověření platnosti občanského průkazu žalované, registrů NRKI a SOLUS, a dále z informací zjištěných od samotného žalované a z prohlášení žalované o pravosti a úplnosti jí v souvislosti s předmětnou žádostí o dočasné poskytnutí peněžních prostředků poskytnutých informací. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalované dne 13. 9. 2023 akceptovala. Žalobkyně dne 12. 9. 2023 ve prospěch bankovního účtu žalované přikázala peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni na svůj dluh částku 21 660 Kč. Následně odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalované písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky.15. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.17. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.20. Podle § 1732 odst. 1 platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.21. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.22. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.23. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.24. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.29. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytova