16 C 333/2024-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 064 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2023 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitelka“), a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalobkyní bylo převedeno právo požadovat na žalovaném úhradu projednávané částky na žalobkyni. Žalovaný dne , datum, uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným původní věřitelkou konkrétně vlakovou linkou č. , číslo, mezi stanicemi , obec, a , obec, . Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu původní věřitelkou pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila původní věřitelkou pověřená osoba písemný záznam a vyhotovila tzv. „Potvrzení o nedodržení SPPO“, (dále jen „potvrzení“), jejichž obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne , datum, , údaj o skutečnosti, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Stejnopis potvrzení žalovaný převzal. Výše jízdného 64 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč byla stanovena podle „Tarifu , Anonymizováno, pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel“, tedy tarifu původní věřitelky, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému, byla „Smluvními přepravními podmínkami , Anonymizováno, pro veřejnou drážní osobní dopravu“ účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena na den provedení přepravní kontroly. Žalovanému byla prostřednictvím poštovní přepravy zaslána písemná výzva k úhradě výše uvedeného jízdného i přirážky k jízdnému. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Povinnost k úhradě jízdného z nástupní do cílové stanice, popř. z výchozí stanice, a přirážky k jízdnému, pro případ přepravy bez platného jízdního dokladu, a to na výzvu pověřené osoby stanoví ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné (§ 2550 o. z.). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl původní věřitelce vyjma nároku na úhradu jízdného ve výši 64 Kč, rovněž nárok na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, oba nároky se splatností dne 19. 9. 2022 (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), i s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 064 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení (§1969 o. z., 1973 o. z.).7. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původní věřitelky z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl (§1879 o. z.).8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.