ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2024:20.C.154.2024.1 Datum: 2024-11-05 Předmět: zaplacení 44 372,25 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 5 ["smluvní pokuta""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 44 372,25 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 44 372,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. , číslo, mezi Žalobcem a Žalovaným uzavřené dne , datum, distančním způsobem na adrese www., e-mail, (dále jen „Smlouva“), na základě které se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 30000 Kč s možností postupného čerpání a Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky Žalobce, s nimiž byl Žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách Žalobce a Sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí Žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za Žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., e-mail, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze žalobního návrhu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non- Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 30424 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného a to dne: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: , datum, Centrální evidence exekucí: 2023-08-29, ISIR: 2023-08-29, Neplatné doklady MV ČR: 2023-08-29. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) Žalobci potvrdil ve Smlouvě. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem 304852516), tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl Žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl Žalovanému vyplacen na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu Žalobce společnosti , Jméno žalobkyně, . takto: Dne , datum, , v částce 3000 Kč, Dne , datum, , v částce 1600 Kč, Dne , datum, , v částce 1000 Kč, Dne , datum, částce 4900 Kč, Dne , datum, , v částce 1000 Kč, Dne , datum, , v částce 4100 Kč, Dne , datum, , v částce 5800 Kč, Dne , datum, v částce 4900 Kč, Dne , datum, v částce 1700 Kč, Dne , datum, , v částce 2000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II Smlouvy a čl. 2 Sazebníku: služba “Presto” za poplatek ve výši 1650 Kč. Žalovaný požádal 2krát o odklad splatnosti úvěru celkově o 60 dní a splatnost úvěru nastala tedy dne 2023-11-29. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne. Částky zaplacené Žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobce dále v důsledku prodlení Žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek Žalobce. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k Žalobci nesplacenou pohledávku ve výši: 40900 Kč, Jistina: 30000 Kč, Poplatek za poskytnutí úvěru: 9250 Kč, Poplatek za službu „Presto“: 1650 Kč, Poplatek za poskytnutí úvěru, Poplatek za sjednání úvěru v původní výši 9250 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a čl. 1 Sazebníku. Poplatek za expresní vyplacení úvěru – služba „Presto“. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II Smlouvy službu “Presto”, v původní výši 1650 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Pokud by soud nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobce obohatil. Žalobce navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládané potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobce, svědčící o zaslání čerpání úvěru žalovanému a dále učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, . zda byla v období od , datum, do 2023-11-30 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému v daném období poskytnuta ze strany žalobce uvedená částka, a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. 6.