33 C 307/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 34 425,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Tento byl vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran podle čl. IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Smlouvy byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, prostřednictvím autorizace a zasláním verifikační platby ze strany žalované. Žalovaná se zavázala částku vrátit formou měsíčních splátek po 1 730 Kč spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Úvěru byl sjednán na dobu 72 měsíců. Celková částka úvěru byla splatná ke dni 15. 6. 2028. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou ze dne 15. 1. 2024. Na upomínky nereagovala, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 6. 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, o odročení jednání nepožádala. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Podle ust. 101 odst. 3 o. s. ř. byla věc projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků.3. Žalobkyně předložila listinné důkazy – smlouvu o úvěru č. , číslo, uzavřenou mezi účastníky dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, kdy způsob výplaty je ve smlouvě uveden tak, že částka 11 136 Kč měl být vyplacen na účet žalované, částka 20 864 kč měla být vyplacena ve prospěch poskytovatele úvěru za účelem úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 730 Kč měsíčně s úrokovou sazbou ve výši 23 %, nejpozději do , datum, . Z dokladů žalobkyně bylo zjištěno, že posuzovala úvěruschopnost žalované, vycházela z jejích příjmů a výdajů, nahlédla do registru Solus, informačního rejstříku, centrální evidence exekucí. Z oznámení o zesplatnění úvěru z 21. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěru z důvodů řádného nesplácení úvěru žalovanou. Z upomínek a z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě poskytnuté částky včetně příslušenství. Obsah listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženým v žalobě.4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě níž byly žalované poskytnuty dohodnutým způsobem peněžní prostředky, žalobkyně tak splnila svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázala. Žalovaná, i když čerpala úvěr dohodnutým způsobem, nesplnila povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru včetně příslušenství. Na upomínky o zaplacení nereagovala. Žalobkyně proto zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po zesplatnění úvěru v celkové výši 44 563,83 Kč. Žalobkyně doložila, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně a dostatečným způsobem v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb., zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Vycházela z údajů o výši a příjmu žalované, což bylo doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou a z jejích výdajů. Doložila, že nahlédla do bankovních i nebankovních registrů, do interní databáze a dalších registrů. S ohledem na absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky s příslušenstvím soud žalobě vyhověl. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinna vedle jistiny úvěru, úroku, zaplatit i úrok z prodlení dle § 1970 o. z., když výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 725 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 547 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 425,71 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.