34 C 347/2015-406 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobci se proti žalované domáhali náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké. Žalobu odůvodnili tím, že jejich otec, pan , jméno FO, , jako pracovník žalované dne , datum, v době okolo 6:30 až 7:21 hodin na pracovišti otevřel šachetní dveře výtahu v patře ve výšce 24 metrů, přestože v té době nebyla ve stanici klec výtahu a zřítil se do výtahové šachty, v důsledku čehož utrpěl zranění neslučitelná se životem a na místě zemřel. Žalobci v důsledku pracovního úrazu s následkem smrti přišli o svého jednoho ze dvou nejbližších příbuzných, otce. Smrtí otce došlo k zpřetrhání vzájemných úzkých a pevných sociálních, morálních, citových a kulturních vazeb vyplývajících ze vztahu otec – děti. Tím, že tento vztah byl náhle a tragicky ukončen, bylo i nenapravitelně poznamenáno právo žalobců na rodinný život. Žalobci a) bylo v době úmrtí otce pouhých 6 let, kdy již otce intenzivně vnímal, a i když s ním nežil ve společné domácnosti, byli ve vzájemném úzkém kontaktu a pravděpodobně by se jejich vztah nebýt tragické události dále rozvíjel. Žalobkyně b) tragické úmrtí otce velmi špatně snáší, musela opustit stávající školu, na které se připravovala na budoucí povolání kadeřnice z důvodu silného třesu v rukou. Rozpadl se jí vztah s přítelem. Od úmrtí otce dochází ambulantně k psychologovi. Ambulantní léčba byla přerušena z důvodu uzavření ordinace stávajícím ošetřujícím lékařem, žalobkyně b) si hledá nového psychologa, neboť se necítí zdráva. Žalobci obdrželi od žalované odškodnění až po značně dlouhé době po vzniku pracovního úrazu. U žalobce a) se konkrétně jednalo o částku 33 000 Kč, kterou obdržel dne 18. 12. 2013, o částku 240 000 Kč, kterou obdržel dne 24. 10. 2014 a o částku 33 668 Kč, kterou obdržel dne 30. 7. 2014. Žalobkyně b) obdržela shodné částky obdobně. Žalobce a) se domáhá proti žalované satisfakce za nemajetkovou újmu v částce 2 757 256, 60 Kč, žalobkyně b) v částce 3 446 056,60 Kč. Ohledně výše náhrady žalobci vycházeli z § 378 zákoníku práce, podle kterého přísluší jednorázové odškodnění pozůstalému nezaopatřenému dítěti ve výši nejméně 240 000 Kč. Uvedené částka představovala 14,61násobek průměrné hrubé měsíční mzdy, která činila v roce 2003 částku 16 430 Kč. Průměrná mzda v roce 2014 činila částku 25 686 Kč, a pokud bude vynásobena násobkem 14,61, představuje základní náhrada za duševní útrapy vzniklá v souvislosti s usmrcením otce částku 375 272,46 Kč. Žalobce a) má za odůvodněný názor, že mu náleží 6,59589násobek základní náhrady, tedy ve výši 2 575 256,60 Kč, ve které je již zohledněna úhrada částky 306 668 Kč. V případě žalobkyně b) s ohledem na vážné dopady je její psychický stav má žalobkyně b) za odůvodněný 10násobek základní náhrady, tedy částku 3 752 724,60 Kč. Na jednorázovém odškodnění byla žalobkyni b) vyplacena částka 306 668 Kč, a proto se proti žalované domáhá zaplacení částky 3 446 056 Kč. Žalobci vyzvali žalovanou k úhradě nemajetkové újmy výzvou ze dne 10. 11. 2015, žalovaná žalobcům ničeho neuhradila, a to ani částečně. Proto se žalobci domáhají nároku na zaplacení částky 2 575 256,60 Kč a částky 3 446 056,60 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy spolu s příslušenstvím (úrokem z prodlení) soudní cestou.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že otec žalobců, pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřel následkem pracovního úrazu dne , datum, v době okolo 6.30 až 7.21 hodin v obci , adresa, v areálu žalované, kde spadl přes nástupní dveře 4. patra ve výšce 24 metrů do šachty nákladního výtahu a dopadl na horní část kabiny, která se nacházela v přízemí haly ve výšce cca 3 metry nad zemí. Jelikož otec žalobců zemřel v důsledku pracovního úrazu, byla žalobcům v souladu s § 378 zákoníku práce vyplacena každému částka 240 000 Kč a dále v souladu s kolektivní smlouvou částka 66 668 Kč, když za žalovanou plnila , právnická osoba, . Žalovaná nesouhlasila s výpočtem zvýšeného jednorázového odškodnění, tak jak jej provedli žalobci. Dále namítala, že v dané věci nejsou splněny předpoklady pro zvýšení jednorázového odškodnění, a to z důvodů:a) Žalovaná má v souladu se zákoníkem práce tzv. objektivní odpovědnost, tedy bez ohledu na zavinění odpovídá za škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu. Žalovaná jako zaměstnavatel v daném případě nepochybil, byť za způsobenou škodu odpovídá, když přizvanými znalci bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou vzniku škodné události bylo dodání výtahu, jež nesplňoval zákonné parametry, jho nesprávné usazení a neodborně prováděné revizní zkoušky autorizovanou firmou.b) Žalovaná prostřednictvím pojišťovny plnila řádně v souladu s § 378 zákoníku práce.c) Žalobci mohou vycházet pouze z ust. § 378 zákoníku práce, podle kterého mají nezaopatřené děti nárok nejméně na částku 240 000 Kč, tedy uvedená částka se může zvyšovat pouze dle ust. § 378 odst. 2 zákoníku práce, kdy tuto částku může zvýšit nařízením vláda. Vláda tak neučinila, proto nadále platí částka 240 000 Kč.d) I pokud by soud dospěl k závěru, že je možné zvyšovat jednorázové odškodnění dle zákoníku práce, má žalovaná za to, že okolnosti nedovolují takové zvýšení, jaké žalobci požadují, neboť se jedná o zvýšení nadhodnocené a nedůvodné. Samotný zemřelý se dle znaleckého posudku Ing. Kučery nechoval spolu s druhým zaměstnancem žalované tak, aby předcházel škodám, když používal výtah se závadou, na tuto neupozornil a neodborně se snažil rozjet výtahovou klec, když v osudný den do ní spolu se svým spolupracovníkem bouchal. Soud by tak měl v souladu s předpisy občanského zákoníku posuzovat míru spoluzavinění zemřelého a míru zavinění zaměstnavatele. Žalovaná je však přesvědčena, že zvyšování jednorázového odškodnění lze dle občanského zákoníku požadovat pouze po jednotlivě skutečně odpovědných osobách, kde se zkoumá i míra zavinění poškozeného, nikoliv po objektivně odpovědném zaměstnavateli.e) Žalovaná odkazuje na sjednocovací stanovisko Nejvyššího soudu v rámci rozhodování soudů při určování nemajetkové újmy, kdy jako základní rozpětí se pro stanovení výše náhrady doporučuje částka ve výši 240 000 Kč až 500 000 Kč, pokud jím stanovená kritéria vycházejí jako neutrální. Žalovaná namítala, že zemřelý s žalobci nežil ve společné domácnosti, měl soudně stanovenou vyživovací povinnost, a to ve výši 1 000 Kč k žalobci a) a ve výši 2 000 Kč k žalobkyni b). Výživa pozůstalých dětí je však kompenzována sirotčím důchodem, který dané částky určené na výživném převyšuje, když dle tvrzení žalobců činí tato dávka částku 7 440 Kč měsíčné pro každého. Dále je každému ze žalobců vyplácena podle zákoníku práce tzv. měsíční renta cca ve výši 700 Kč měsíčně.Dále žalovaná své stanovisko k odmítnutí zvyšování jednorázové náhrady odůvodňovala tím, že otec nejevil o své děti dlouhodobě zájem, a i když se jeho postoj změnil cca půl roku před tragickou událostí, nemohl být tento vztah za tak krátkou dobu nikterak silně obnoven, neboť byl dlouhodobě narušen. Psychické potíže žalobců tak mohou souviset s tím, že otec nejevil o děti zájem. Dále namítala neoprávněnost nároku žalobci na přisouzení úroků z prodlení. Závěrem pak navrhla vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované.3. Vedlejší účastník namítal, že částky požadované žalobci, jako tzv. sekundárními poškozenými z titulu náhrady nemajetkové újmy vybočují z aktuálního judikatorně vymezeného rámce, který uvažuje s částkami v rozmezí 400 000 – 700 000 Kč, podle individuálních okolností každého případu. Má ta to, že ze skutkových tvrzení vedených v žalobě nevyplývají skutečnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrad ve vyšším rozsahu.4. Žalobci v replice reagovali, že v daném případě se nelze pohybovat v základních částkách náhrady nemajetkové újmy, neboť újma spočívající ve ztrátě blízké osoby je újmou podstatně závažnější, a tedy musí být kompenzována podstatně vyšší částkou.5. Účastníci učinili nesporným, že otci žalobců se dne , datum, stal při plnění pracovních úkolů pracovní úraz s následkem smrti. Každému ze žalobců bylo vyplaceno jednorázové odškodnění 240 000 Kč dle zákoníku práce a 66 668 Kč dle kolektivní smlouvy a výplata renty žalobci a) a žalobkyni b) v částce 653,54 Kč (náhrada na výživu pozůstalých).6. Mezi účastníky zůstal sporný nárok žalobců na zvýšení náhrady nemajetkové újmy, jakož i případné určení výše tohoto nároku.7. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový vztah:Z připojeného opatrovnického spisu sp. zn. 14 P 95/2015 bylo zjištěno, že dne 6. 10. 2008 podala matka žalobců u soudu návrh na úpravu výchovy a výživy k nezletilým dětem na dobu před a po rozvodu manželství. Opatrovník (Městský úřad , adresa, ) ve své zprávě ze dne 10. 11. 2008 k otci nezletilých dětí mimo jiné, že se doma příliš nezdržuje, má přítelkyni, u které někdy i přespává. K tehdy nezletilé , jméno FO, uvedl, že navštěvuje 7. třídu základní školy s průměrným prospěchem. Z pohovoru s , jméno FO, vyplynulo, že o neshodách mezi rodiči ví, uvedla, že by byla raději, kdyby se otec odstěhoval, neboť pokud je doma, panuje tam