42 C 320/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 12 648,79 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou Dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, podle které měla žalovaná uhradit žalobkyni dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 570 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 06.09.2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od 06.09.2023 do zaplacení, max. do výše 50 % jistiny a náklady právního zastoupení ve výši 4 356 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 700 Kč splatných vždy do konce kalendářního měsícem počínaje měsícem následujícím po uzavření této Dohody a jedné poslední splátce odpovídající zbytku dluhu až do úplného uhrazení dluhu. Podkladem pro uzavření Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři byla Smlouva o úvěru č. , číslo, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, na základě skutečnosti, že žalovaná své závazky ze Smlouvy o úvěru nesplnila. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním 3. splátky. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslala žalované dne 19.8.2024 předžalobní upomínku, neboť celý dluh se stal splatný v souladu s článkem III. odst. 1 Dohody, a to dnem následujícím po dni splatnosti nesplacené 3. splátky. K úhradě tedy zbývá:- dlužná jistina 6 000 Kč,- poplatek za poskytnutí úvěru 132,79 Kč,- smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od 06.09.2023 do 30.08.2024, v částce 2 160 Kč,- náklady právního zastoupení 4 356 Kč,a dále pak zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 od 06.09.2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Provedeným dokazováním soud dospěl k níže uvedeným skutkovým závěrům. Žalobkyně prokázala, že žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem (dále jen „Dohoda“). Dohoda je podepsána žalovanou a žalobkyní. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše – tedy co do dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 570 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 06.09.2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od 06.09.2023 do zaplacení, max. do výše 50 % jistiny a nákladů právního zastoupení ve výši 4 356 Kč. Zároveň se zavázala uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Z důvodu řádného nehrazení splátek dle sjednaného splátkového kalendáře se celý dluh stal splatný v souladu s článkem III. odst. 1 Dohody, a to dnem následujícím po dni splatnosti nesplacené 3. splátky, tj. dnem 1.8.2024. Předžalobní upomínka je ze dne 19.8.2024.4. K právnímu posouzení věci soud uvádí, že postupoval podle právní úpravy § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“). Podle § 2053 o.z.: „ Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Žalobkyně má právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení, žaloba je důvodná a proto soud její žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Ke splnění uložených povinností stanovil soud třídenní lhůtu od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 648,79 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. V tomto řízení nebyla posuzována sice přímo smlouva o úvěru, ale dohoda o uznání a splácení dluhu, která však má původ ve smlouvě o úvěru, jedná se o utvrzení závazku ze spotřebitelského úvěru, které danou věc po skutkové a právní stránce rozhodně nečiní složitější.