45 C 261/2024-34 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Smlouva o úvěru byla uzavřená se společností , právnická osoba, (původně creditON.cz, s.r.o.), se sídlem: , adresa, , IČO: , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO žalobkyně, . Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne , datum, částku celkem ve výši 4000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce k platbě bylo uvedeno , Anonymizováno, . Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od 11.4.2024. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z potvrzení o provedené odchozí platbě ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel prostřednictvím svého bankovního účtu převedl ve prospěch bankovního účtu žalovaného -, č. účtu, , s VS , var. symbol, , peněžní prostředky ve výši 4000 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni.5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 31.3.2024, a z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 31.3.2024 a Podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 31. 3. 2024 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.6. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.7. Podle § 573 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.8. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.9. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil, když právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 4 000 Kč bez právního důvodu, neboť mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, která by odůvodňovala zaplacení částky 4 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně na bankovní účet žalovaného. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou žalobkyně a žalovaný povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, poskytly, vzniklo žalobkyni právo na vrácení žalobkyní žalovanému poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč.16. Ve vztahu k prodlení žalovaného s vrácením této částky soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzvána k zaplacení částky zahrnujícímu rovněž úhradu předmětné částky ve výši 4 000 Kč, a to písemnou výzvou žalobkyně odeslanou žalovanému dne 31.3.2024. Uvedená písemná výzva se považuje za doručenou podle ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dnem 4. 4. 2024. Žalovanému byla v předžalobní výzvě stanovena lhůta k zaplacení dlužné částku 3 dny od doručení výzvy, tedy do 8.4.2024. Od 9.4.2024 tak byl žalovaný se zaplacením svého druhu v prodlení.17. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původního věřitele z titulu bezdůvodného obohacení (§ 1879 o.z.), soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud tak uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení, který žalobkyně požadovala až od 11.4.2024.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. š o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení právo na náhradu nákladů řízení, když neúspěch žalobkyně v dané věci je poměrně nepatrný (ve výši 3 %) a přiznal tak žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítána 3krát paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupce je plátcem této daně.