45 C 278/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo „, Anonymizováno, “. Strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen číslem , číslo, (dále také jen „Smlouva“) uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni , datum, . Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 4 828 Kč za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni 05.07.2023. Pojištění zaniklo na základě výpovědi podané žalovaným. Jelikož žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od , datum, do 05.07.2023, požaduje žalobce součet dlužných pojistných ve výši 15 498 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to za období od 06.07.2023 do 20.06.2024, tj. celkem částku 2 236,00 Kč. K dlužnému pojistnému žalobce dále požaduje poplatek nad rámec placeného pojistného za předčasné ukončení pojistné smlouvy během 1-7 roku trvání pojištění dle PPPP ve výši 350,00 Kč, který je součástí dluhu. Právní zástupce žalobce dne 19.10.2023 odeslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 5 má pravomoc věc projednat český soud, neboť žalovaný má bydliště v České republice.5. Z pojistné smlouvy č. , číslo, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o životním pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena dne , datum, v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen číslem , číslo, . Předmětem Smlouvy bylo „, Anonymizováno, “. V uvedené Smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázala platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 828 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni , datum, a konec pojištění k 3.3.2054. Žalovaný smlouvu vypověděl dne podáním ze dne 10.5.2023. O této skutečnosti byl žalovaný informován dokumentem Ukončení pojistné smlouvy ze dne 12.7.2023. Ke dni zániku Smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na 15 498 Kč. Jednotlivé dlužné splátky pojistného vyplývají z přiloženého Přehledu inkasní bilance, vyhotoveného ke dni 16.11.2023, ze kterého plyne, že žalovaný neuhradil na pojistném ničeho. Ze sazební poplatků soud zjistil, že poplatek za předčasné ukončení smlouvy činí 350 Kč. Dne 19.10.2023 byla žalovanému ze strany právního zástupce žalobkyně odeslána předžalobní upomínka, prostřednictvím které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.6. Žalovaný nijak netvrdil, že by pojistné za uvedené období uhradil. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.8. Mezi účastníky byla dle výše uvedených prokázaných skutečností uzavřena platná pojistná smlouva o životním pojištění, z níž vzešel závazek žalovaného hradit pojistné ve shora uvedené výši, které však do skončení smluvního vztahu nebylo řádně uhrazeno a žalovaný je proto s úhradou této částky v prodlení. Žalovaný neunesl břemeno důkazní ohledně hrazení pojistného za uvedené období ani neučinil jinou obranu proti žalobním tvrzením. Soud proto v rámci zjišťování skutkového stavu vycházel z prokázaných tvrzení žalobkyně, že došlo k platnému uzavření smlouvy, bylo dohodnuto pojistné, přičemž žalovaný na pojistném dluží žalovanou částku, neboť nebylo v řízení prokázáno nic, co by svědčilo pro závěr, že žalovaný pojistné do konce pojistného období řádně uhradil, nebo že by zde byla jiná skutečnost, pro kterou by bylo možno učinit závěr, že žalobkyně na úhradu dlužného pojistného právo nemá. Vzhledem k tomu soud shledal žalobu důvodnou a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 15 148 Kč spolu s poplatkem za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, a úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po ukončení smlouvy do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby celkem ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč), 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta celkově ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit vyhlášky a dále 21% náhrada DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.