45 C 288/2024-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že na základě Smlouvy o užívání připojení k síti , Anonymizováno, č. , číslo, ze dne , datum, a ve shodě s předávacím protokolem služby bylo žalované bezplatně poskytnuto hardwarové vybavení, a to Wifi router – TP – Link Archer AC 1350 a anténa Nordic WL TGG-123, potřebné pro připojení se k síti , Anonymizováno, (dále též jako „HW zařízení“). Dle bodu 2.12. smlouvy se zavázala žalovaná vrátit hardwarové vybavení a v případě nevrácení zapůjčeného HW zařízení v 7denní lhůtě po ukončení smlouvy se zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dne 11.9.2023 vypověděla z důvodu nehrazení pravidelných měsíčních plateb žalované smlouvu č. , číslo, ze dne , datum, , a poskytované služby byly ukončeny ke dni 30.9.2023. Žalovaná tak měla dle smlouvy do 7. 10. 2023 vrátit zapůjčené zařízení. K vrácení HW zařízení byla žalovaná vyzvána 8.8.2024. Výzvou ze dne 10.9.2024 byla žalovaná vyzván k úhradě smluvní pokuty. Na výzvy žalovaná nijak nereagovala a HW zařízení nevrátila, stejně tak neuhradila smluvní pokutu. Žalovaná je tak v prodlení s vrácením hardwarového vybavení a smluvní pokuty.2. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřily, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o užívání připojení k síti , Anonymizováno, č. , číslo, ze dne , datum, včetně předávacího protokolu soud zjistil, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako účastníkem byla uzavřena smlouva o poskytování služeb veřejně dostupné služby elektronických komunikací na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované připojení k internetu a žalovaná se zavázala platit za to žalobci měsíčně částku 369 Kč. K tomu byl žalované poskytnut wifi router TP Link Archer AC1350, sériové číslo , Anonymizováno, , a anténa Nordic WL TGG-123, sériové číslo , Anonymizováno, . Z výzvy k vydání hardwarového vybavení ze dne 8.8.2024 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vrácení výše uvedených HW zařízení. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 10.9.2024 včetně podacího lístku ze dne 11.9.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení smluvní pokuty.5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:6. Podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny. Dle ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český telekomunikační úřad ve sporech, stanoví-li tak tento zákon. Dle ustanovení § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Zákon o elektronických komunikacích upravuje ve vztahu k posuzovanému případu práva a povinnosti při poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se přitom dle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.7. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.8. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.10. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.11. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Soud má za to, že o nárocích uplatněných touto žalobou je oprávněn rozhodovat, jelikož se nejedná o nároky za služby elektronických komunikací ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona o elektronických komunikacích, o kterých by náleželo rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu.13. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem bylo níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované připojení k internetu a žalovaná se zavázala platit za to žalobci měsíčně částku 369 Kč, jak uvedeno shora. Ve vztahu ke koncovému HW zařízení byla mezi účastníky uzavřena smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem bylo dočasné bezplatné užívání tohoto HW zařízení žalovanou. V souvislosti se zánikem smlouvy o výpůjčce byla mezi účastníky sjednána v čl. 2.12 smlouvy povinnost žalované vrátit do 7 dnů po ukončení smlouvy HW zařízení zpět žalobkyni. A pro případ nevrácení koncového zařízení žalovanou v uvedené lhůtě byly sjednána v témže článku smlouvy pokuta ve výši 5 000 Kč. Protože účastníky uzavřená smlouva ke dni 30.9.2023 na základě výpovědi zanikla, vznikla žalované povinnost koncové zařízení žalobkyni do 7 dnů od zániku účastníky sjednané smlouvy vrátit. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, když k zaplacení této smluvní pokuty byla žalovaná žalobkyní též vyzvána ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy ze dne 8.8.2024, která jí byla ve smyslu ust. § 573 o. z. doručena dne 11.8.2024. Žalovaná tak byla se zaplacením smluvní pokuty v prodlení již od 22.8.2024. Jelikož žalovaná povinnost vrátit koncového zařízení a uhradit smluvní pokutu nesplnila, uložil jí tyto povinnosti soud, a to včetně úhrady úroků z prodlení ze smluvní pokuty ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 23.9.2024 do zaplacení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 252 Kč (počítáno z částky 1 200 Kč).