45 C 320/2024-14 — Okresní soud v Sokolově

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.2. Předmětem řízení je zaplacení shora uvedené částky představující nedoplatek žalované na pojistném z titulu pojistné smlouvy č. , číslo, , jejímž předmětem bylo Pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, . Tato smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pojistné ve výši 1 364 Kč ročně. Počátek pojištění byl stanoven ke dni 31.05.2022. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni 08.09.2023, neboť žalovaná nesplnila svou povinnost platit pojistné řádně a včas, pročež došlo k zániku pojištění k výše uvedenému dni. Dlužná částka se skládá z dlužného pojistného za období od 31.05.2023 do 08.09.2023. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 07.05.2024, avšak ničeho neuhradil.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Česku, ale žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), ve znění pozdějších předpisů, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat motorové vozidlo registrované na území České republiky s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území České republiky své bydliště. Jelikož žalovaná provozovala motorové vozidlo registrované v České republice v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové poměry, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.6. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , číslo, , jejímž předmětem bylo komplexní Pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, , s účinností od 31.5.2022 na dobu neurčitou a s pojistnými splátkami 1 364 Kč ročně. Z důvodu nezaplacení pojistného za období od 31.05.2023 do 08.09.2023 došlo k ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 8.9.2023. Dlužné pojistné za toto období činí 373 Kč. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 7.5.2024, avšak bezúspěšně.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.9. Podle ust. § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.10. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.11. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.12. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalované pojištění majetku a odpovědnosti občana, a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události a žalovaná se pak zavázala hradit řádně a včas pojistné. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti z pojistné smlouvy řádně a včas a za období od za období od 31.05.2023 do 08.09.2023 ničeho neuhradila, došlo k zániku pojištění ke dni 8.9.2023 žalobkyně má proto ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. nárok na pojistné za dobu trvání pojistného vztahu. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku.13. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 9. 9. 2022 do 21.8.2024, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 214 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 373 Kč (celková výše odměny je omezena tarifní hodnotou sporu tedy částkou 373 Kč) za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 141 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.15. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.