ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2024:7.C.265.2024.1 Datum: 2024-11-21 Předmět: zaplacení 695 840,14 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 351/2013 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 ["smlouva o účtu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 695 840,14 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 351/2013 Sb.", "§ 86 z. č. 257/201)
Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 15.06.2021 Rámcovou smlouvu č. , číslo, v souladu s Obchodními podmínkami , právnická osoba, . - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. , číslo, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 795 000,- Kč, viz Smlouva o úvěru č. , číslo, . Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti , Jméno žalobkyně, ., byl mu úvěr č. , číslo, schválen a dne 27.11.2021 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 11 362,- Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 11,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24.12.2021 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24.11.2031. Splátky od 24.12.2021 do 24.12.2023 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 24.01.2024 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru k 25.03.2024. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 695 720,82 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 20 737,33 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 24.12.2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 24.03.2024, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 11,9/100). Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobce požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. O zesplatnění úvěru informoval žalobce žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 25.03.2024, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 695 720,82 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 20 737,33 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 24.03.2024. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 25.03.2024. Žalobce žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytl dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , číslo, ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 695 720,82 Kč, spolu se smluvním úrokem 11,9 % ročně z částky 695 720,82 Kč od 25.03.2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 695 720,82 Kč od 04.04.2024 do zaplacení. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení až od 04.04.2024, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobce žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 20 737,33 Kč za období od 24.12.2023 do 24.03.2024. Žalobkyně dále požaduje úhradu částky 119,32 Kč a to z titulu smlouvy o poskytnutí kontokorentu na běžném účtu žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 25.03.2024 k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 25.03.2024. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 119,32 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 4,57 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 15.01.2024 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 24.03.2024. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“).Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla dne 27.11.2021 žalovanému na jeho bankovní účet částku 795 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni i s úrokem ve výši 11,9 % ročně v měsíčních splátkách po 11 362 Kč počínaje dnem 24.12.2021. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil, neboť žalobkyni od 24.01.2024 na svůj dluh neuhradil ničeho, a proto žalobkyně ke dni 25.03.2024 zesplatnila úvěr žalovaného. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě celé dlužné částky, přičemž žalovaný poté již žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Dále bylo zjištěno, že žalovaný dluží žalobkyni částku 119,32 Kč, neboť na svém bankovním účtu nezajistil dostatek finančních prostředků ke dni zesplatnění 25.03.2024.Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 695 720,82 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 695 720,82 Kč od 25.03.2024 do zaplacení. Oprávněným shledal soud i nárok na úhradu úroku z prodlení od 4.04.2024 od 4.04.2024. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 834 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 27 834 Kč.