CS · EN DE FR brzy

7 C 295/2024-22 — Okresní soud v Sokolově

ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2024:7.C.295.2024.1
Datum: 2024-12-19
Předmět: vydání věci
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 5 vyhl. č. 88/2002 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1040 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2193 z. č. 89/2012 Sb.",
["vydání věci""smlouva o výpůjčce"]
O co šlo: vydání věci (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 5 vyhl. č. 88/2002 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1040 z. č. 89)
Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný se dne , datum, stal registrovaným čtenářem žalobkyně - , právnická osoba, . Žalovaný se u žalobkyně zaregistroval, zaplatil poplatek a přijal čtenářský průkaz. Při registraci byl žalovaný seznámen se zněním knihovního řádu žalobkyně a svým podpisem na přihlášce se zavázal jeho ustanovení plnit. Žalovaný si půjčil u žalobkyně tyto knihy:- č. , číslo, Knappe, Siegfried - Voják, Naše Vojsko 2009,- č. , číslo, Plch, Milan - Tajemná místa nacismu, CPress 2018,které do dnešního dne nevrátil. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 4.10.2024 k vrácení knih. Pro případ, že by žalovaný knihy vrátit nemohl, požadovala žalobkyně finanční náhradu ve výši pořizovací ceny knihy.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z přihlášky čtenáře bylo zjištěno, že přihlášku čtenáře podepsal žalovaný dne , datum, a svým podpisem potvrdil seznámení se s knihovním řádem. Na základě přihlášky byl žalovanému vystaven čtenářský průkaz č. , číslo, . Z informace o čtenáři bylo zjištěno, že žalovaný si vypůjčil shora uvedené knihy, které v dohodnuté době nevrátil, a nevrátil je ani po zaslání upomínek. Listinou nazvanou přírůstkový seznam žalobkyně prokázala, že uvedený knižní titul měla ve svém knihovním fondu. V tomto přírůstkovém seznamu jsou zapsány údaje dle § 5 vyhl. č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tedy mimo jiné i datum zapsání a pořizovací ceny. Z knihovního řádu , právnická osoba, bylo zjištěno, že pro případ ztracení či poškození knihy, je požadována náhrada, a to: a) kniha nebo časopis téhož vydání; b) kniha nebo časopis jiného vydání; c) zaplacení pořizovací hodnoty dokumentu. Ve všech případech je čtenář povinen zaplatit poplatek podle platného přehledu poplatků za nové knihovnické zpracování.Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Podle ustanovení § 2193 o.z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný se na základě registrace, zaplacením poplatku a přijetím čtenářského průkazu stal čtenářem knihovny a vzniklo mu tak právo půjčovat si od žalobkyně čtenářské tituly a povinnost řídit se Knihovním řádem. Žalovaný si vypůjčil knižní tituly uvedený ve výroku I. rozsudku, které měl vrátit nejpozději do 30 dnů. Do dnešního dne však vypůjčené knižní tituly nevrátil. Žalovaný v řízení nevyvrátil tvrzení žalobce, že převzaté knihy dosud nevrátil, a proto má žalobce v souladu s ust. § 1040 odst. 1 o.z. právo domáhat se vydání knih, kterých je vlastníkem a které žalovaný nyní zadržuje bez právního důvodu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a proto nebylo možné zjistit, zda vypůjčené knihy má či nemá ještě v držení. Pro případ, že by v rámci vykonávání tohoto rozsudku žalovaný prokázal, že uvedené knihy již nemá v držení, uložil mu soud povinnost k náhradě jejich hodnoty, tak jak byla vyčíslena žalobkyní a jak vyplývá z provedených důkazů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 089 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.