7 C 298/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 41 042 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. , číslo, . Na základě uzavřené Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy (viz druhá strana Smlouvy). V rámci Smlouvy se žalovaný zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru částku 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka měla být splatná ke dni 10.10.2023. Žalovaný za celou dobu splácení uhradil žalobkyni částku 6 160 Kč, splatnost celého úvěru nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 10.10.2023. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 29.05.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Žalobkyně požaduje v tomto řízení:- 17 255,49 Kč – dlužná jistina úvěru- 756,85 Kč – dlužný smluvní úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru- 7 700 Kč – dlužný poplatek za poskytnutí úvěru- 2 225,95 Kč – dlužné náklady na vyhodnocení úvěru- 3 085,71 Kč – dlužný inkasní poplatek- 10 000 Kč – smluvní pokuta –- 1 361 Kč- dlužný smluvní úrok kapitalizovaný za období od 11.10.2023 do 22.04.2024, ve výši 8% ročně z částky 17 255,49 Kč- 2 683,05- dlužný úrok z prodlení kapitalizovaný za období do 11.10.2023 do 22.04.2024 ve výši 15% ročně z částky 17 255,49 Kč.Dále žalobyně požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 23.04.2024 do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 23.04.2024 do zaplacení. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne , datum, uzavřela předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaný Smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu Smlouvy. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 014 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně cenu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště dlužníka ve výši 3 600 Kč (dále jen „poplatky za služby spojené s úvěrem“), nárok na poplatek za poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěrového případu vzniká uzavřením Smlouvy, nárok na inkasní poplatek vzniká v den každého výběru splátky. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků a poplatků za služby spojené s úvěrem, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Ze Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru v 14 splátkách činí roční procentní sazba spotřebitelského úvěru 272,44%, zápůjční úroková sazba činí 15% ročně. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno postupníkem. Předžalobní výzva ze dne 10.09.2024 byla žalovanému zaslána prokazatelně dne 11.09.2024.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále podle § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 14 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby žalobkyni uhradil toliko 6 160 Kč soud tedy částku ve výši 13 840 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 10.09.2024, písemnost byla žalovanému odeslána dne 11.09.2024 , žalovaný tak byl povinen plnit dne 17.06.2024 a ode dne následujícího, tj. od 18.09.2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.)Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok II.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na poměr jejich úspěchu a neúspěchu ve věci.