7 C 314/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru na sporožirovém účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, , na jejímž základě umožnila žalobkyně čerpat žalované neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání tak, že nejpozději v poslední den této lhůty zajistí, že na jeho účtu budou vloženy nebo převedeny peníze v dostatečné výši ke splacení dluhu. Žalovaná je po dobu trvání úvěrového vztahu oprávněn čerpat úvěr opakovaně. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaná v čl. 4.1 Smlouvy zavázala žalobkyní platit úroky ve výši 15 % p. a.. Žalovaná nedodržela své závazky vyplývající ze Smlouvy, když i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo ze strany žalované k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, žalovaná nesplatila řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně proto dne 1.12.2023 převedla její pohledávku z běžného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a výzvou žalovanou vyzvala k neprodlenému vyrovnání dlužné částky v celkové výši 21 252,39 Kč. Dále žalobkyně žalovanou upozornila, že úvěr byl zesplatněn a nepovolené přečerpání je navíc úročeno zákonným úrokem z prodlení. Ke dni podání žaloby činí dluh žalované částku ve výši 21 252,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 952 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 091 Kč, s úrokem ve výši 15 % p. a. z jistiny od 23.07.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z jistiny od 23.07.2024 do zaplacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listiny nazvané Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou ujednala, že jí poskytne částku ve výši až 20 000,00 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. , č. účtu, , a to až do sjednané výše i v případě, že na něm žalovaná nemá vlastní peníze. Režim úvěru, zejména pokud jde o úrokovou sazbu a další náklady úvěru, se řídí režimem úctu, ke kterému se úvěr poskytuje. Žalovaná se úvěr zavázala splatit nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání tak, že nejpozději v poslední den této lhůty zajistí, že na účtu budou vloženy nebo převedeny peníze v dostatečné výši ke splacení dluhu. V č. 3.1 b) Smlouvy bylo sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalované, Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu soud zjistil, že dne 1.12.2023 převedla žalobkyně dluh na evidenční účet pohledávek a žalovanou vyzvala k úhradě celého bezodkladně. Výzvou ze dne 20.02.2024 byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno časově omezené poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem (a poplatkem). Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalovaného i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od 23.07.2024.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 303 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 851 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 252,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.